Novým teploměrům vždycky něco překáží v konečném úspěchu: cena, neideální prostředí, neideální pacienti. Obvodním lékařům, kteří ve svých ordinacích musejí topit, větrat a ošetřovat lidi s odchylkami od učebnicového ideálu, sebrali jeden ze základních nástrojů, s nímž se dalo zjišťovat, v jakém stavu k nim pacient přišel. Najednou víc záleží na tom, co pacient lékaři řekne, je to ústup od objektivního k subjektivnímu, v dějinách lékařství asi o 150 let nazpátek.
EU se kdysi k tažení proti rtuťovým teploměrům připojila s tím, že rtuť je nebezpečná životnímu prostředí (hlavně rybám). Shodou okolností v téže době EU v rámci boje proti globálnímu oteplování zakázala klasické žárovky. Ty prý nahradí úsporné zářivky, které ovšem obsahují rtuť. Obě nařízení se jednak navzájem popírají, jednak naštvou každého svobodomyslného člověka.
Ve stínu matky bitev o euro se na to trochu pozapomnělo, ale z Evropy se v posledních letech bohužel stala doména tupého byrokratismu.