Lidovky.cz

DOLEŽAL: Horší to už být nemůže

Názory

  13:54
Koncem minulého týdne vzbudily velký rozruch demonstrace ve velkých českých městech. Zúčastnily se jich tisíce lidí. Pozoruhodné je, že je neorganizovaly žádné vykřičené „osobnosti“, ale lidé dosud víceméně neznámí, a že nebyly namířeny jen proti vládě nebo jen proti opozici, jen proti Pravdě a Lásce nebo jen proti Neviditelné Ruce Trhu, ale tak říkajíc proti všemu. V neděli to vypadalo, že organizátoři se rozhádali a síla protestů vzala rychle za své, na nějaký konečný závěr bych ještě počkal.

V Liberci přišla 'ke slovu' i píšťalka. foto: ČTK

Média jim nevěnovala příliš velkou pozornost, zřejmě jim nechtějí dělat velkou reklamu. Řekl bych, že tím jim dělají reklamu ještě větší. To, že pozvali jednoho z představitelů "Holešovské výzvy", Slávka Popelku narychlo do pořadu Hyde Park v ČT, byla spíš malá zlomyslnost, vyšla dokonale: pan Popelka se omlouval, že se nemohl pořádně připravit a jistě na tom něco bylo, na druhé straně bylo z jeho vystupování zjevné, že by mu ani půlroční příprava nebyla k ničemu. Otázka je jen, zda jeho image nešťastného vrtáka jeho potenciálním přívržencům vůbec vadí. Pokud si myslí stejně jako on, že hlavní je "starý řád" zbourat a nový se pak už vytvoří sám od sebe, tak asi ne.

Na Popelkovo vystoupení reagoval v nedělních otázkách Václava Moravce ministr Kalousek. Podle něho to, co se odehrávalo, nebyly protesty proti vládě a vládním krokům, ale proti demokratickému systému. A to v duchu úsilí o "světlé zítřky", jimiž se zaklínali lidé jako Adolf Hitler (Kalousek ho přímo nejmenoval).

Nepřipadá mi to úplně přesné. Tažení "Holešovské výzvy" je frontální útok na polistopadový režim. S tím, že vůbec není demokratický, a že skutečnou demokracii bude třeba teprve vytvořit. Jak, to zatím není na pořadu dne. Ale v každém případu radikálně.

Otázka tedy zní: je třeba zbořit polistopadový režim, protože je od základů prohnilý? Moje odpověď je zcela osobní a nepochybně s ní budu jako vždycky v menšině.

Polistopadový režim má od počátku veliké chyby (totalitní režimy nemají chyby, totalitní režimy mají policii). Ale: umožnil mi vrátit se po dvaceti letech – po krátkém politickém intermezzu – k práci, která byla blízká tomu, co jsem kdysi studoval, dělal a chtěl dělat a co jsem dvacet let dělat nemohl. Učil jsem deset let na univerzitě a psal do novin, o tom se mi za Husáka a Jakeše ani nesnilo. Byl jsem na kordy jak s Havlem a jeho kamarilou, tak posléze i s Václavem Klausem: nikdo mne kvůli tomu ani nevyhodil z práce, ani mi nezakázal veřejně působit. Že bych z toho zrovna zbohatl, to ne, ale nežil jsem ani v dusivé tísni ze dne na den a z ruky do huby jako za totáče. A to všechno proto, že se tu podařilo uvést do praxe základní práva a svobody, které platí v civilizovaných zemích. Proto "polistopadový režim" považuji na rozdíl od pana Popelky za svůj a tak, jako on se bude ze všech sil snažit ho zbourat, já se budu ze všech sil snažit ho udržet. Žádnou demokracii an sich: polistopadový režim.

A ještě jedna malá poznámka: když pan Popelka hovořil o tom, že bude třeba zakázat politické strany, velmi pečlivě se vyhnul KSČM. Ve svém provolání k národu hovoří o tom, že nás státy, které se po listopadu 1989 vydávaly za naše přátele, vlastně zradily a okradly a že budeme muset vůči nim uplatnit svou "suverenitu". Myslím si, že blízkost idejím uplatňujícím se okolí třídy Politických vězňů, nebude až tak náhodná.

Taky proto – ale nejen proto – si myslím, že pan Popelka nemá pravdu, pokud si myslí, že hůř už být nemůže. Pokud se on a jemu podobní prokoušou k moci, bude hůř. A o hodně.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.