Lidový dům ale svoji ztrátu kompenzuje ochotou s komunisty spolupracovat. Bohuslav Sobotka dokonce bez uzardění říká to, co si za posledních dvacet let žádný předseda sociální demokracie nedovolil: s komunisty plánuje budoucí vládu. Prý si to přejí jeho voliči.
Dnešní komunisti nejsou vrahy, jakými byli v 50. letech, ale myšlením a záměry se od těch z konce 80. let moc neliší. Stačí si jen občas vzít do ruky tiskový orgán strany Haló noviny (bohužel se zdá, že to budeme muset dělat častěji). Komunisti stáli na okraji zájmu společenského diskurzu a většiny médií, nikdo se seriózně nezabýval, co vlastně mají za lubem, co je jejich programem. Vyhnuli se kontroverzím, a tak nikoliv vlastním přičiněním se najednou stali jedinou parlamentní stranou bez skandálů. A dostali hlasy.
Představa, že za rok, maximálně dva budou opět této zemi vládnout komunisti s Bohuslavem Sobotkou v čele, je bohužel velmi pravděpodobná. Pravicové strany jsou totiž na pokraji sebezničení. TOP 09 se stává mrtvým projektem, který stěží přežije příští parlamentní volby, a ODS na své marginalizaci bez ustání pracuje. Největší pravicová strana dostává účty nejen za kmotry, Topolánka s Dalíkem, Béma s Janouškem, ale v neposlední řadě taky za nesrozumitelnou politiku reforem a zvyšování daní.
