Sloupek Jiřího Peňáše
Zpěvák Daniel Landa měl příležitost při Českém slavíku cosi pronést v televizi. Vzal si proto kšiltovku s brýlemi, do náruče uchopil černého kohouta a šel na věc.
Mluvil dosti nesouvisle a chvílemi i dosti neslušně a pro toho, kdo není detailně seznámen s jeho duševními pochody, i neprůhledně. Prohlásil se například za kouzelníka Žita, což ho má z nějakých důvodů ochránit před fotografováním v zoologické zahradě, když si tam vyjde.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vyjádřil rovněž své zklamání nad nedostatečným vlivem své tvorby na národ, který sice tleská jeho zpěvohrám, ale pak volí komunisty... Naznačil přitom, že se obává, že si pro něj přijdou dva pánové v kožených kabátech (a svěrací kazajkou, chtělo by se dodat).
Landův vzkaz Jiřímu Peňásovi Vzkaz Daniela Landy aka kouzelníka Žita 44 Jiřímu Peňásovi Pan Peňás je první kandidát na vykrákání za ucho, jazýček má ostrý jako bitva. ř :-) |
Nejvíce pozornosti pak nejspíš vzbudila hrozba, že zbije ty, kteří by chtěli ublížit – jak řekl – "králi králů", chytači "zlojedů" Karlu Janečkovi... Druhý den se výstup stal hitem sociálních sítí a zdrojem obveselení nedělního dopoledne.
Tak ho viděl i autor sloupku, který se ale hned lekl, že bude nutné takový výjev komentovat, neboť jde o společensko-kulturní událost, byť těžko uchopitelnou.
Klíč ale spočívá v tom kohoutovi, kterého držel Landa v náručí. Z Jiráska víme, že kouzelník Žito užíval k obveselení krále Václava jakési kohoutí spřežení, na němž se projížděl po Praze. A vztah pana Landy k rychlým vozům je známý.
Pak je tu ještě druhé vysvětlení: ve staročeštině (a dosud v srbštině a chorvatštině) se pro kohouta používalo pěkné slovo kokot. Tím opeřencem chtěl Daniel Landa něco sebekriticky naznačit o sobě samém.
Sloupek Jiřího Peňáse vyšel v pondělních LN |
