Když premiér Zeman v únoru 2002 do rádia řekl, že dekrety jsou už vyhaslé, nestalo se vůbec nic. Když o rok později prezident Klaus prohlásil, že z dnešního hlediska šlo o nepřijatelné činy, nikdo ani necekl. Ale když kandidát Schwarzenberg řekne prakticky totéž, tedy že dekrety jsou de facto vyhaslé, je oheň na střeše. Čím to? Inu, probíhá kampaň.
Past kampaně číhá v tom, že vše vytáčí do spirály. Schwarzenberg řekne, že to, co se tu stalo v roce 1945, se nedá odestát, ale podle dnešních norem by to bylo porušení lidských práv a vláda i s prezidentem Benešem by se ocitla v Haagu. Ale Klaus to ocituje tak, že Beneš by „patřil před mezinárodní soud v Haagu“.
ČTĚTE VÍCE: |
On z tohoto postoje cítí pohrdání českými dějinami a jako Čech se cítí ohrožen. Všímáte si té spirály od srovnávání dobových norem k hodnotícímu slovu „patřil“ i k osobnímu ohrožení?
Pro kandidáty v jakékoliv kampani je téma Benešových dekretů pastí a Schwarzenbergovi možná prohraje volby. Ale společnosti předkládá zásadní otázky: Proč se tolik zdejších elit i občanů cítilo vůči Benešovým dekretům a hrozbě přepisování dějin nejbezpečněji tehdy, když jsme měli v zádech Sovětský svaz? Čím a kým tu silnou oporu nahradit?
