Co to vlastně je? V roce 2011 se prezident s republikány dohodl, že si na sebe dobrovolně nastraží past: pokud se do roku 2013 nedohodnou na velké fiskální reformě, nastoupí automatické škrty téměř ve všech výdajových kapitolách (vyňaty byly důchody a většina zdravotních programů a sociálních dávek). Logika byla taková, že to přece demokrati nedopustí, protože se to dotkne mnoha jejich milovaných programů, a že to přece republikáni nedopustí, protože škrty dopadnou zvlášť tvrdě na obranu.
Dopustili. Nedokázali se dohodnout a škrty, jež prakticky každý považuje za idiotské (protože neumožňují jakékoli stanovování priorit), se začnou od pondělka provádět. Obama varuje, že od pondělka přestávají hasiči hasit a veterináři prověřovat maso, a politici se teď zaměstnávají jen svalováním viny jeden na druhého.
Těžko říct, co je otřesnější – zda neschopnost politiků, anebo zbytnělost státního aparátu, který se zhroutí, má-li se obejít bez 2,3 procenta výdajů. Což je míň, než jsme v roce 2011 škrtli my.
