Od té doby, co se Miloš Zeman jako premiér byl nucen ponořit do unijní problematiky, už uplynulo hodně vody. Jeho promluvy na včerejší tiskové konferenci s předsedou EK Barrosem působily, jako by je někdo vytáhl z televizního archivu. Federalizace je slovo, které bylo po šoku z referend o euroústavě zapuzeno.
Ten, kdo sleduje úporný a marný boj o prosazení takových pro federaci zcela nezbytných stavebních kamenů, jako je společný bankovní dozor, natož eurobondy či společné pojištění vkladů, pochopil, že víra v eurofederalizaci je mrtvá. A že v době, kdy nejmocnější země Unie s přesunem pravomocí nijak nespěchá, ztratily pojmy tvrdé jádro či mainstream pevný obsah.
O společné diplomacii, obraně a daních Zeman mluví tónem politika, který ještě nezačal přemýšlet o jejich praktických důsledcích – anebo je připraven vzdát se svých názorů na Palestinu? Ovšem ani tady dosavadní postup nesvědčí o velkém apetitu rozhodujících zemí po další centralizaci.
Jedné evropské novinky si Zeman všiml: zákazu žárovek.
Jistě o ní uslyšíme ještě mnohokrát.
