Starostové či starostky Mělníka, Zálezlic či Terezína se i v emočně vypjaté situaci vyjadřují klidně, racionálně a přesvědčivě – jako autority na svém místě. To je důležitý poznatek, který by bez povodní zůstal vyhrazen pouze místním občanům.
ČTĚTE TAKÉ: |
Možná je to i tím, že politické třídě v Praze se nabízejí bezpečná útočiště či alternativy. Je-li takový politik vyhozen či nezvolen, má v záloze cesty do správních rad, poradních orgánů či bruselských struktur.
To venkovský starosta v témže případě zůstává tam, kde se narodil a žije. Pokud by z funkce odešel s ostudou, nemohl by bez ostudy ani zajít do hospody. Taková zpětná vazba kultivuje přirozené autority a povodně o tom přinesly doklad na obrazovkách.
Často se u nás nadává na pražskou politickou třídu. Ta je pro leckoho příznakem slabého státu. Ale přirozené autority v roli starostů dokládají, že i kdyby ten stát byl slabý, stojí na základech silné společnosti, což není špatná kombinace. Opačná kombinace – silný stát se slabou společností, kterou hněte k obrazu svému – je příznačná pro země typu Putinova Ruska.
