To marketingový umělec David Černý, který se před volbami připomněl obřím vztyčeným prostředníčkem namířeným na Pražský hrad, v rozhovoru uvnitř stejného listu o emigraci už přímo mluví: „Tato země se po 23 letech znova chystá zvolit si do čela komunisty, a to já prostě nemůžu. Já jsem rozhodnutej emigrovat. New York je supr.“ Jojo, v New Yorku je hezky.
Prozatím se Davidovi Černému alespoň podařilo už po několikáté zopakovat jeho zaručený recept a propašovat své dílo prakticky do všech médií – fotku fialové ruky s Pražským hradem pečlivě v pozadí jsem nenašel jen v Hospodářských novinách, snad jsem ji nepřehlédl. Stejně tak si noviny hromadně všímají i včerejšího protikomunistického koncertu na pražském Staroměstském náměstí. Jak se ale můžeme dozvědět v Právu od sociálně-demokratického politologa Lukáše Jelínka, jak David Černý, tak David Koller a spol. jsou mimo: „Antikomunismus je klasické zástupné téma, jež má nastolit jiný než sociálně-ekonomický rozměr volební debaty. Rozum se mu do krámu nehodí. Tím spíš se soustředí na emoce a rituály.“
ČTĚTE DALŠÍ TRAFIKY PETRA PEŠKA: |
Tak konec emocí a rituálů a zpátky k „opravdovým“ volebním tématům. Jedním z nich se ještě může stát vyšetřování arbitráží a s tím spojené podávání trestních oznámení, které údajně chystá ministerstvo financí. Cílem tažení se může stát i Miroslav Kalousek, což zmiňují Lidové noviny v úvodním článku své první strany pod titulkem: „Rusnokova vláda se zapojila do antikampaně.“ A rozdávání trestních oznámení proti předchozí garnituře se prý plánuje i na ministerstvu práce a sociálních věcí. Snad shodou okolností se v obou případech jednalo o ministry za TOP 09. Sociolog Daniel Kunštát ale v témže listě možné nadšení odpůrců topky mírní: „Ani v nejmenším to nic neovlivní. Že někdo na někoho podá trestní oznámení, není v české politice nic nového. Lidé jsou s tím smířeni.“
A k témuž ještě jedna citace, tentokrát z Hospodářských novin. Jak známo, funkce mluvčího může být dvojí – buď, že něco řekne a vysvětlí, anebo naopak, že dokáže zkušeně mlžit. Téměř dokonalým příkladem druhého je vyjádření mluvčího ministerstva financí Ondřeje Šrámka: „Týká se to úředníka ministerstva, který je apolitický. S volbami to nemá nic společného. Vůbec nerozumím vašemu dotazu.“ Pro pořádek nutno dodat, že nemluvil o Miroslavu Kalouskovi, nýbrž o jeho někdejší pravé ruce na ministerstvu Radku Šnáblovi, který už prý trestnímu oznámení čelí.
Ale abychom nezapomněli na volby jako takové. V MF DNES můžeme dnes najít dva bilanční přehledy: ten první připomíná všechny dosavadní české premiéry a jejich dobu. A jelikož makroekonomická data jsou spíše pro statistiky, je tu i srovnání lidové: „Zatímco v roce 1993, kdy stála lahev piva 5 korun 70 haléřů, si mohl člověk podle údajů Českého statistického úřadu za průměrný plat koupit 1 018 takových lahví, v minulém roce to při průměrné ceně 10,12 Kč bylo už 2 486 lahví.“ A v doprovodných grafech se skrývá ještě jedna, dosti nečekaná paralela. Zároveň s postupně ubývajícím množstvím vloupání v 90. letech klesala i křivka porodnosti. A pak že nic s ničím nesouvisí...
VŠE O VOLBÁCH NA SERVERU LIDOVKY.CZ |
A pro zamyšlení ještě citace z druhého, rozsáhlejšího bilančního materiálu MF DNES – speciální přílohy k volbám. Šestka sociálně demokratické kandidátky v Královéhradeckém kraji a bývalá stranická i vládní mluvčí Lucie Orgoníková prý měla vyhlídky lepší, ale.... „Část straníků v regionu ji chtěla za krajského lídra, ale matka se slovy 'Lucka má ještě čas' neustoupila.“
V Lidových novinách je sice skromnější, ale taktéž zajímavé porovnání čtyř různorodých stran: ČSSD, Strany zelených, Suverenity a Pravého bloku (celý 224slovný název Cibulkova uskupení pro úspornost vynechávám). A v článku můžeme najít i nálepku vizionářského světoběžníka, kterou Vladimíru Špidlovi pomyslně nalepil na čelo Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha: „Spojuje tři velké přednosti: myslí dopředu, má sociální cítění a dobrý rozhled po světě.“
Tyto volby jsou ale kromě jiného výjimečné i svojí nepřehledností. Dokládá to už pohled na titulky úvodních článků Práva a Hospodářských novin, a to uvedeném pořadí. Stejně tak se totiž o koaličním potenciálu šéfa hnutí ANO můžeme dočíst: „Babiš jede, ale nemá s kým“ a zároveň: „Nová vládní varianta: ČSSD s Babišem.“ Tak uvidíme. Anebo také nevidíme nic, pokud se ztotožníme se skeptickým výhledem volební vůdkyně ODS Miroslavy Němcové obsaženém v obsáhlém rozhovoru pro HN: „Týden, co je před námi, může hodně věcí zamíchat a může se stát, čehož se každým dnem bojím víc a víc, že se neposkládá nic. Že tyto volby nevyřeší vůbec nic.“ Tak uvidíme, jestli uvidíme, nebo neuvidíme.
