Ale jednu otázku si klást musí: Chce tu vůbec někdo vládnout? Díváme-li se odleva doprava, nikoho s jasnou vůlí k moci nespatříme.
ČSSD se zapletla do něčeho, co lze v tradicích této strany nazývat bojem o Lidový dům. Dvě party soupeří o dominanci, o to, na kom zůstane cejch zrádce a na kom cejch neschopného lídra. Fakt, že se většinové sympatie kloní k Bohuslavu Sobotkovi, ještě neznamená, že je rozkol překlenut. Soupeři mohou jen v klidu čekat, až se Sobotka znemožní při pokusu o sestavení vlády, a pak to společně s prezidentem oslavit.
Ale ať už sociální demokraty nakonec ovládne parta A, nebo parta B, těžko mezi nimi hledat někoho, kdo je skutečným lídrem a chce opravdu vládnout. Tedy prosazovat svou vizi.
Německo volilo měsíc před námi. Ani tam ještě nesestavili vládní koalici, ale na adresu sociálních demokratů padají konkrétní otázky: Je mezi nimi budoucí ministr politického formátu Wolfganga Schäubleho? U nás se místo toho ptáme, zda v přetlačované o Lidový dům vyhraje Sobotka, nebo Hašek.
Je mezi českými sociálními demokraty budoucí ministr politického formátu Miroslava Kalouska?
Taková otázka zní jako vtip. Vždyť oni sami z Kalouska udělali ztělesnění ďábla. A přece je odpověď na ni důležitější než výsledek boje o Lidový dům.
Nedokázala-li si ČSSD za sedm let v opozici vychovat někoho, kdo je hladový po moci, je to pro ni neblahé vysvědčení.
