Než vytáhnou na zaměstnavatele tenhle kalibr, musejí zvážit, jestli je v jejich situaci takový postup vůbec výhodný. Majitel dolu společnost NWR ve třetím čtvrtletí prodělala 1,3 miliardy, přičemž v tomtéž období loni byl zisk skoro 900 milionů. Situace se z roku na rok změnila natolik, že každá vytěžená tuna uhlí znamená pro firmu ztrátu.
Pokud se tedy horníci domnívají, že netěžit znamená tlačit majitele do kouta, je to omyl. Každá tuna, kterou nevytěží, nemusí být firmou NWR dotována. V tomhle punktu je stávkové snažení horníků dost beznadějné.
Co je jablkem sváru? Požadavek odborů na 13. a 14. plat, který považují za nárokový, zatímco firma jej chce navázat na hospodářský výsledek. Jinými slovy horníkům vzkazuje, když nevyděláváme, nemůžete si nárokovat mimořádné odměny. Bez odměn by poklesl průměrný výdělek ze 37 na 31 tisíc korun měsíčně. To je jistě velmi bolestivé, nicméně pokud odboráři vydrží dost dlouho nechat firmu krvácet, může za jistých podmínek důl rovnou zavřít, protože kde trvale není zisk, nemůže být na platy zaměstnanců.
Jistě, firma v minulosti vydělávala hodně, proto jistou dobu může překlenout, nicméně věčně nemůže těžbu dotovat.
Vyhlídky na energetickém trhu jsou momentálně pro OKD beznadějné. Pro horníky by bylo daleko perspektivnější se již nyní domluvit na co nejlepších podmínkách pro útlum a netrvat na požadavcích, které jsou nesplnitelné a pro jejich vlastní budoucnost neblahé. Čím hůř na tom bude NWR, tím méně z ní nakonec mohou horníci „vyrazit“.
