ODS se v Olomouci pokusila o kombinaci téměř nemožnou: odstřihnout se od minulosti a zároveň na minulost navázat. Vyhozeno z okna mělo být samozřejmě to špatné a naopak ze spodu šuplíků vytaženo a oprášeno to dobré. Personifikací této snahy je pochopitelně výběr nového vedení. Zemětřesení v čele ODS bylo nakonec o malinko větší, než se čekalo.
Hlavním symbolem změny je odstavení - či přinejmenším pro tuto chvíli - někdejší naděje strany Jiřího Pospíšila. Přestože doufal, že právě on bude tím "lepším z minulosti", opak se stal pravdou. Pro straníky se zjevně stal naopak symbolem úpadku strany a podtrhlo to i jeho spojenectví s Martinem Kubou, který už do vedení strany raději ani nekandidoval a zůstal v jižních Čechách.
Nevylít vaničku i dítě
Zvolení Petra Fialy novým šéfem strany se očekávalo, takže to není žádným překvapením. Zjednodušeně by se dalo říct, že ODS na celostátní úrovni zkouší pražský experiment s Bohuslavem Svobodou - tedy výběr lídra mimo stranické řady (jakkoliv Fiala měl k ODS dlouhodobě blízko). Už výše zmiňované volby ukážou, zda v tomto případě dopadne tento experiment lépe.
Společným jmenovatelem výběru Jana Zahradila (první místopředseda) a Evžena Tošenovského (místopředseda) do vedení strany je zase již také zmiňovaná snaha nevylít s vaničkou i dítě - tedy přeci jen na něco z polistopadové historie strany navázat. Oba učinili úkrok do Bruselu, takže přinejmenším dojmem nejsou s uplynulým úpadkem strany spojováni.
K TÉMATU |
Čerstvou krev mají přinést další místopředsedové - Martin Kupka, který je důkazem silného postavení středočeské ODS, Miloš Vystrčil, který z Vysočiny dokázal proniknout mezi tradičně silné regionální skupiny, a nakonec dle očekávání i olomoucký primátor Martin Novotný. To že po velkém boji nakonec obsadil zbývající post ve vedení on a nikoliv starostka severočeské Obrnice Drahomíra Miklošová je zároveň důkazem, že experimentování narazilo i v ODS narazilo na své mantinely.
