KAMBERSKÝ: Prezident a sebemrskači

Když před deseti lety přiletěl George Bush do Iráku podpořit své vojáky, objevila se jeho fotografie na titulních stranách většiny deníků světa. Když se v Afghánistánu či Iráku zjeví Barack Obama, ozvuky zaslechneme i u nás. Ale když se za svými vypraví hlava českého státu, může si v rodném jazyce přečíst slova tolika moudrých pochybovačů, až jí ztuhnou rysy: dělá si reklamu, zaletěl si na výlet, kolik to stálo... Komu se zdá, že si tato republika hulvátského prezidenta nezasloužila, může mít dojem, že je pro ni ještě moc dobrý.
Takže: nevšimli jsme si, že by cizí státníky za cestu za vojáky, kteří bojují a umírají kdesi na jiném kontinentě, někdo kritizoval. Desetihodinový let do Afghánistánu vyčerpá i mladého, natož staršího nemocného muže. Pokud vrchní velitel ozbrojených sil ukáže ženám a mužům v Afghánistánu, že na ně někdo myslí a váží si jejich práce, je to přesně to, co má prezident dělat – a je ostuda, že krom Nečase, Vondry, Schwarzenberga a Bartáka za nimi nikdo nejezdil. Je to rok, co Zeman vyhrál volby, a my jej chválíme za to, že doplnil Ústavní soud a že navštívil vojáky. To první je přece povinnost, to druhé sympatické, správné, ale vlastně obyčejné gesto. Radujeme se, že se prezident chová jako prezident! Což je nakonec smutnější zpráva než ty posměšné komentáře k jeho afghánské cestě.