Uvidíme pečlivě prefabrikovaný obraz Ruska, bedlivě střežený, nicméně omezený na jediné zimní středisko a blízké okolí. Prezident Putin ví, že pověst Ruska ve světě olympiáda nevylepší, ale některým Rusům a příznivcům východního impéria dodá po dlouhých letech pocit, že jsou středem světa. Vlastně to nikomu neškodí, tak proč škarohlídsky upozorňovat na hnidy prvořadé sportovní události?
Demonstraci kultu neselhávajícího vůdce národa Vladimira Vladimiroviče lze samozřejmě sledovat i prožívat jako „svátek sportu“. Sami aktéři budou jistě zažívat skvělé chvíle, některé výkony se zapíší do dějin, diváci budou nadšeni, někteří budou obdivovat zbrusu nové stavby, nicméně nelze pominout kontext her.
Nedemokratičnost Ruska lze bránit námitkou, že žádná z pořádajících zemí nebyla bez kazu. Ano, ale je to vždy otázka míry asvědomí, nebo chcete-li vkusu olympijského výboru.
Přinejmenším od Mnichova 1972 je cynismus olympijské věrchušky nepopiratelný, proto nelze, díky technickému pokroku, vyloučit, že nějakou příští „malou“ zimní olympiádu si koupí třeba Sýrie.
