PEŇÁS: Temná míza Marty Semelové

Vraždy

17. února 2014 6:00

Nevím, co přesně dramaturgové pořadu Hyde Park sledovali tím, že ve čtvrtek předvedli lidu ve svém pořadu bytost jménem Marta Semelová, ale patří jim za to dík. Člověku, jenž ve své naivitě mívá iluze o svých bližních a o ženách zvlášť, jen prospěje, když pohlédne do tváře kohosi, kdo by na vás nejraději poslal státní bezpečnost, na tuhle zemi ruské tanky a na naše životy správu soudruha Kim Čong-una.

Zvětšit fotografii

Poslankyně Marta Semelová slaví s Václavem Exnerem na archivním snímku 1. máj

Takový pohled je sice odpudivý a málo vábný, ale patří jaksi k realitě české existence. Marta Semelová je sice nejspíš ve své straně extrém, jak říkají i její umírněnější soudruzi, ale není to unikát, není to meteor, který spadl z nebe nebo si tu létá sám pro sebe ve vzduchoprázdnu.

Semelová bohužel není rarita a úkaz, nad kterým lze jen žasnout. Naopak, člověk, který se v této zemi nějakou dobu pohybuje s očima otevřenýma a trochu ho zajímala její minulost, jí nemůže být překvapen. Poznává ji v dějinách této země, v jejím sebedestruktivním sklonu likvidovat vlastní elity, týrat noblesu, trápit ušlechtilost, popírat cokoli, co se nevejde do zlobou nasáklé představivosti mozků vyuzených dýmem tlachů a frází, které ze starosti o své bližní a ze solidarity k chudým a slabým udělali prejt řinoucí se z nevymáchaných tlam.

Netolerance do morku kostí

Nikoli: světonázor tvorů, jako je soudružka Semelová, který se nám zdá tak neuvěřitelný, pobuřující a tak popírající vše, co se nám jeví jako evidentní, ba je nám drahé, nežije z ničeho a není jen nějakou snůškou bláznivin vylíhlých v hlavě jedné nevzdělané a dezorientované ženy.

VÍCE K TÉMATU:

Ve skutečnosti je svými kořeny pevně zachycen v půdě, která byla vždy v této zemi nakypřena a průběžně hnojena, doplňována živinami, které se snad v té líbezné a drahé české zemi rodí jako její druhá, temná míza: je jí nenávist ke svobodě, pohrdání odlišnostmi, netolerance do morku kostí. Je to to, co člověk při vší lásce ke své vlasti a k lidem, mezi kterými žije, cítí jako zdejší strašnou vlastnost: jakási esenciální hrubost a necitlivost ve vztahu k druhým.

Hnus komunistický

Vždyť jak ta žena lehce mluví mezi řádky, skoro s úsměškem, právě o té jejími předchůdci pověšené jiné ženě! Nepovídejte, že se nenamočila, po právu ji trhli, smutné no, ale co dnešní nezaměstnaní, však za nás nebyli. Pověsili jsme Horákovou a stovky dalších, pozvali půlmilionovou armádu proti vlastní zemi, zavřeli hranice, uvrhli tuhle zemi do zaostalosti a ošklivosti – ale nezaměstnaní nebyli a matky měly co dát dětem žrát. Nepovídejte, že tady kdo trpěl, to bych musela vidět, já soudružka učtelka. A když trpěl, tak asi měl proč...

Je hnusné to poslouchat a dívat se ještě té ženě do obličeje. Slušnost a lidskost je tu fackována a urážena. Český komunista ale tak ze své podstaty mluví. Ale to přece není jen hnus komunistický. To je hnus lidský, z něhož český komunismus nabíral svou temnou mízu. Bohužel měl a má z čeho.

Výroky Marty Semelové v Hyde Parku

O STB:
"Spolupracovník STB pro mě není známka, že by to byl někdo neslušný."

O bezpečnostních složkách:
"Každá země má bezpečnostní složky. Pokud byli lidé, kteří chránili ekonomiku této země, tak si myslím, že byli v plném právu."

O vnímání minulosti:
"Každou událost je třeba vnímat tehdejším pohledem, tehdejší situací. Je třeba zohlednit historickou souvislost."

O počtu obětí režimu:
"Když sleduju, kdo všechno byl údajně obětí režimu, tak to je pomalu víc lidí, než má tato země obyvatel. Ta čísla jsou značně nadsazená."

O politických vězních:
"Za politického vězně se považují i lidé, kteří jimi nebyli. Měli za sebou jen obyčejnou kriminální činnost. Někdo mohl být vězněn z politických důvodů, ale není jich tolik, o kolika se mluví."

O Miladě Horákové:
"Dost pochybuju o tom, že to byla vynucená přiznání. V každém případě je to smutná záležitost. Nemáme z ní nikdo radost."

O ruské invazi:
"Já bych to v žádném případě nenazvala okupací. Nazvala bych to internacionální pomocí, která nám ovšem do budoucna udělala mnohé problémy."

O Vasilu Bilakovi:
"Byl to významný politik Československa. Pro mě to byla pozitivní postava."

O kondolenci k úmrtí Kim Čong-ila:
"Nevidím nic špatného na zaslání kondolence do KLDR. Je to akt slušnosti."

O rozdílu mezi KLDR a Jižní Koreou:
"Já jsem tam nebyla a nemohu to posoudit. Myslím si ale, že v obou státech jsou problémy. Nakonec i v té jižní části jsou velké problémy, také kolem hladu."