Pokrytečtí proto, že poslance (logicky) nikdo nebude s alkotesterem honit po chodbách. Kdo se bude chtít zlít, má to k Hrochovi asi sedmatřicet kroků, o slivovici ve stolu ani nemluvě.
A populističtí proto, že říkají “považujeme za normální, že se v zaměstnání nepije alkohol”, čímž se snaží naznačit sepětí s pracujícím lidem - ačkoli odlišnosti v jiných věcech, jako je imunita, příspěvky na stravné, ošatné a cestovné už jim jaksi nevadí.
Přesto, nechtě, je tohle pokrytectví správné.
Naše děti začínají pít alkohol nejdříve v celé Evropě a pijí ho i nejčastěji. Třináctiletí či patnáctiletí, stále na špici.
Jen sedm dětí ze sta se v posledním roce nenapilo alkoholu.
Chlast je norma, o níž se nepochybuje. Ačkoli jen na léčbu alkoholových závislostí dáváme ročně přes miliardu korun (o nemocech přímo vyplývajících z pití ani nemluvě). Ačkoli alkohol i podle oficiálních dat působí mnohem více škod než nelegální drogy (od trestných činů spáchaných pod vlivem až po smrt z předávkování).
Zákaz pití v dolní sněmovně žádné z těch hrozných dat nezmění.
Ale někde se, do frasa, začít musí.
