Zadržení bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho je ovšem unikátní. Týká se totiž prohřešků, kterých se měl dopustit přímo během svého úřadování. Jeho předchůdce Jacques Chirac sice v roce 2011 dokonce vyfasoval u soudu podmínku, týkalo se to však starostenské etapy jeho politické kariéry, nikoliv té prezidentské. Z našeho pohledu může být také pikantní, že i v Sarkozyho případě jde – zjednodušeně řečeno - o politické trafikanství. Byť na rozdíl od české vachrlaté konstrukce je zde podezření vážnější: Sarkozy měl zajistit jednomu z vysoce postavených soudců teplé místečko v Monaku výměnou za informace o vyšetřování jeho sponzorské aféry.
Kromě kriminální roviny se u Sarkozyho hned začala řešit i ta politická – tedy, jestli mu oplétačky s policií mohou zhatit snahu o prezidentský comeback. Tři roky, které do příštích voleb zbývají, jsou ale dlouhá doba. A i kdyby to skutečně byl pro bývalého prezidenta konec kariéry, jistou útěchou mu může být, že v minulosti končily hlavy státu ve Francii i hůř. A to nejenom s podmínkou, jako Chirac, ale třeba i ztrátou hlavy, jako Ludvík XVI. za francouzské revoluce.
