Viděl jsem před lety fascinující šestihodinový dokument francouzského režiséra Clauda Lanzmanna Tsahal (hebrejská zkratka izraelské armády). Lanzmann se proslavil filmem Shoah, v němž jako nikdo před ním - a ani po něm - rekonstruoval genocidu evropských Židů.
Zde vytvořil cosi jako antitezi k eposu o Židech trpících. Tsahal z roku 1995 je film o Židech bojujících. Zpočátku působí jako oslava izraelské branné moci: veteráni jomkipurské války z roku 1973 mluví o heroismu, sčítají své mrtvé a mluví o nezbytnosti tvrdě odpovídat na každý úder.
ČTĚTE: |
Izraelská vojenská doktrína je útočná: není možné vést válku na vlastním území, na to je Izrael příliš malý. Proto na každý útok musí Izrael odpovědět okamžitým protiútokem a přenesením války na území protivníka.
Útočit, nebo zahynout - jinou možnost nemáme
Ale kde se zastavit? V Bejrútu, v Damašku, v Bagdádu? A co potom? Okupovat, ale jak dlouho? „Útočit, nebo zahynout - jinou možnost nemáme,“ říkají ve filmu generálové i prostí vojáci.
Prarodiče - chudí Židé z Haliče vyhlazení v Majdanku, rodiče - zakladatelé Erec Jisrael, z vnuků se stali piloti elitní letky a tankisté hrdí na svoje skvělé zbraně. „Co nám zbývá? Jsme obklopeni samými nepřáteli, armáda je naše pýcha. Tohle je naše zem, Claude, věřte mi přece, to je země nás, Židů, stát Izrael, chápete to, Claude?“
Režisér možná chápe, možná ne. „Ano, ale co Arabové, ti si také myslí, že je to jejich zem,“ namítne režisér.
Ideály se chvějí
Lanzmann je sympatizantem státu Izrael a chápe jeho smrtelnou úzkost. V druhé půli filmu však ukazuje, jak se militantní atmosféra zažírá do těla společnosti, jak ji zbavuje citu pro spravedlnost a jak technokratický přístup („musíme dokončit práci“) naplňuje lidi cynismem.
Ideály, na nichž byl stát založen, dostávají zabrat při raziích v arabských osadách a chvějí se v základech při každém novém mrtvém palestinském dítěti, byť jeho nevinná krev padá i na jeho rodiče.
I teď jsem na straně Izraele, ale myslím na Nietzscheovu větu: „Ten, kdo bojuje s monstry, by si měl dát pozor, aby se sám nestal monstrem.“
