V posledních dnech tak Miloš Zeman učinil například v reakci na otevřený dopis některých senátorů. A také, když odpovídal na vzkazy od čtenářů Lidovek.cz, což stojí za hlubší vhled nejen proto, že jde o tento zpravodajský server. Ale kvůli rozsahu a zvláště obsahu prezidentských odpovědí.
Miloš Zeman odpovídal čtenářům serveru Lidovky.cz: |
Z Hradu jich přišlo celkem 49 stran, takže snaha byla, což se cení. A byla i odvaha. Přednost dostaly kritické připomínky před těmi oslavnými, takže další bod plus. A Miloš Zeman opět ukázal, že se nebojí ani hodně nepříjemných otázek. Což je vcelku pochopitelné – už léta žije v přesvědčení o své rétorické neporazitelnosti. V koši tak neskončily dotazy s nezdvořilým tykáním, označováním prezidenta za „sprostýho ochlastu paktujícího se s Putinem“ či v několika variacích se opakujícím postesknutím „stydím se za Vás“. Takže další bod.
Zeman ví o klesající popularitě
Ale nebyl by to Miloš Zeman, kdyby opouštěl své oblíbené disciplíny jako hození odpovědi do autu („Bohužel, neuvádíte žádný konkrétní příklad“), slalom mezi fakty („Mnohokrát jsem v minulosti o své účasti na demonstraci 17. listopadu 1989 hovořil...“) či využití energie útočníka k protiútoku („Byl jste v té době mezi těmi nejhornějšími?“). A samozřejmě nechybělo pár vtipů, odkazů na státníky i pražskou kavárnu...
Miloš Zeman je zkušený politik. Ví o své klesající popularitě a cítí potřebu vysvětlovat (ovšem neplést se slovním spojením „omlouvat se“). A občas se zjevně i pokouší zmírňovat svůj slovník. Zázraky ovšem nečekejme.
