Směsice silných pocitů, jaké pobývání na Pražském hradě vyvolává, může narušit duševní rovnováhu. Kolik jen panovníků se tu pomátlo! Z novověké historie stačí připomenout jediné dva Habsburky, kteří zde trvale žili, Rudolfa II. a Ferdinanda Dobrotivého. Také otec vlasti Karel IV., jakkoli se nám jeví rozumně, míval na evropských dvorech pověst náboženského blouznivce a jeho syn Václav IV. po mládí stráveném na Hradě propadl v podhradí těžkému alkoholismu.
Prezidenti nebývají ušetřeni
První z českých prezidentů byl před pustošivými silami zdejšího prostředí chráněn celoživotním racionalismem a skepsí, pokročilým věkem av neposlední řadě také tím, že se raději zdržoval na zámku v Lánech. Ale už jeho nástupce se na Hradě dopustil několika vykolejených rozhodnutí. Emil Hácha tu ke konci svého působení přišel o rozum, zatímco dělnickým prezidentům zřejmě stačilo vyznávat šílenou ideologii. To, co příznivci Václava Havla pokládali za roztomilý svéráz, překračovalo podle jeho odpůrců často hranice zdravého rozumu. Dokonce i takový pragmatik jako Václav Klaus se obzvlášť ve druhém prezidentském období jevil i svým stoupencům jako blázen, přičemž se nákaza na rozdíl od Havlovy éry přenesla i na jeho poradce. A nyní Miloš Zeman s Ovčáčkem. Kdo ví, co se jim zase honí hlavami…
Zeman: Když Peroutkův článek nenajde Ovčáček, vypíšu odměnu pro hledače |
Skrývá se nebezpečí v geniu loci? Učený francouzský publicista Louis Charpentier razil před lety populární teorii o telurických proudech, které na určitých místech trvale vyzařují ze země a mocně působí na lidskou psychiku. Pravěcí šamani v takových lokalitách pořádali magické obřady a nechávali tam vztyčovat megality a dolmeny, aby tajemným silám usnadnili proudění k nebesům. Křesťané, zasaženi rovněž působivostí takových míst, tu budovali první kostely. K plynulému odvádění telurických proudů měly údajně sloužit i věže katedrál.
Prapražané to tušili
Neřine se cosi obluzujícího i z hradčanské půdy? V historii, či spíše prehistorii nalezneme stopy, které by Charpentierově teorii mohly odpovídat. Pražská kotlina byla odedávna poměrně hustě osídlena vzhledem k obchodním stezkám, využívajícím významné brody přes Vltavu. Lidé se usazovali také v okolí hradčanského návrší, zejména v oblasti dnešního Bubenče a Malé Strany, ale na prostranství, které dnes zaujímá Pražský hrad, jsou archeologické doklady jejich přítomnosti vzácné, jako by je cosi odrazovalo.
Scházeli se tu zřejmě jen příležitostně při tajuplných rituálech u skály jménem Žiži, jež mohla mít podobu dolmenu. Podle některých hypotéz bylo toto prastaré obětiště v posledních stoletích před příchodem Slovanů využíváno mithraistickými kulty při obětování kosmického býka. Cítili zde Prapražané záhadné působení telurických proudů?
Historik amatér Ovčáček odsoudil Peroutku za článek, který mu přitížil u gestapa |
Je příznačné, že jako první stavbu poblíž Žiži postavil kníže Bořivoj po roce 885 kostelík zasvěcený Panně Marii, mocné ochránkyni před ďábelskými úklady. Protiváhou pohanské magie se později stala vznosná katedrála a za pozornost stojí i skutečnost, že Jože Plečnik, citlivý znalec sakrálního umění, nechal nad předpokládaným místem dávného obětiště vztyčit žulový obelisk podobný menhiru.
Žádná věda zatím telurické proudění exaktně neprokázala, nicméně o tom, že na určitých místech přepadají člověka divné myšlenky, víme ze zkušenosti. Nelze změřit, do jaké míry Žiži zasahuje prostřednictvím hlavy státu do české politiky, avšak působení jakýchsi nezbadatelných sil lze v pozadí prezidentových slov i činů vytušit. Přízemnější duchové to přičítají jeho životnímu stylu, potažmo vlivu návykových látek, nezapomínejme však, že se dávné Žiži nalézá přímo pod okny hradní kanceláře.