Nechápu, kdo chce zvýšit už tak značnou moc starostů a dá jim ještě větší mediální vliv a prostor skrze celostátní sdělovací prostředky, když už starostové ovládají většinu radničních periodik. Lidové noviny by naopak měly dát příležitost a prostor názorům „opozičních“ politiků našich měst a obcí. Slovo opozice je vnímáno v České republice jako hanlivý výraz a i kvůli mediím lidé nerozumí, jak důležitá je práce opozice ve fungování skutečně demokratické společnosti.
Starostové ignorují tiskový zákon a absence sankcí jim v tom nahrává. Pro svá tvrzení se odkazuji na dlouholetou práci a analýzu nezávislé organizace Oživení a její portál Bez Korupce. Ale také na vlastní zkušenosti z komunální politiky (autorka působila v opozici v době, kdy starostou MČ Praha 5 byl Milan Jančík z ODS), kde jsem zažila jak starostové zneužívají místní periodika pro svou osobní propagandu a udržování své politické moci za veřejné peníze.
Například v našem městě starosta ovládá místní Zpravodaj, považuje ho za svůj (v minulém volebním období byl i předsedou čtyřčlenné redakční rady) a s ním i vyhrává v komunálních volbách. Po těch posledních nová čtyřčlenná redakční rada (v ní už starosta přímo není, ale dal si tam své dva lidi - jeden je mu přímo podřízený zaměstnanec úřadu) umožnila zveřejnění dvou objektivních článků kritizujících starostu a jeho okamžitá reakce byla, že nechal jím ovládanou radou města navolit další dva členy, včetně své manželky(Starosta i jeho žena jsou státními zaměstnanci a spadají pod ministerstvo kultury). Informovali jsme o tom hnutí STAN, za které starosta kandidoval. Myslíte, že někdo ze STAN odpověděl? Neodpověděli, takže mlčením vyjadřují souhlas s mocenským jednáním starosty.
Kde jsou ti objektivní novináři? K nám před lety přijela Kateřina Eliášová (v současnosti redaktorka Lidových novin - pozn. red.) a chtěla objektivně napsat o neutěšené situaci v našem městě, ale starosta jí zabránil natáčet na veřejném zasedání zastupitelstva.
To, co si dovoluje starosta v našem městě není výjimkou, dělá to spousta starostů po celé zemi, a tak si vzájemně upevňují své pozice a vládnutí. Kdo bude tedy psát pravdu o tom, jak „se žije ve městě či obci, kde bydlíme“?
