Lidovky.cz

ZÍDEK: Zeman se opět mýlí: Do Afriky emigrovaly po roce 1948 stovky Čechů

Názory

  20:28
V rozhovoru se čtenáři Parlamentních listů obhajoval ve čtvrtek prezident Miloš Zeman tvrdý postoj k uprchlíkům mimo jiné tímto argumentem: „Někdy se říká, že naši občané po únoru 48 a srpnu 68 rovněž emigrovali, ale to byli zpravidla političtí uprchlíci a kromě toho emigrovali pouze do Evropy. Nevím o nikom, kdo by emigroval do Afriky.“

Miloš Zeman při návštěvě Kraje Vysočina. foto: Petr Lemberk, MAFRA

Prezidentovo tvrzení je mimoběžné s realitou. Češi emigrovali po roce 1948 i 1968 do všech světadílů s výjimkou Antarktidy. Po roce 1948 odešlo do Afriky nebo zůstalo z politických důvodů v afrických zemích mnohem více Čechů, než je dnes Afričanů v českých uprchlických táborech. Přesná čísla nejsou známa, ale řádově šlo o stovky až tisíce osob, mezi kterými byla řada významných osobností. Zde jsou některé z nich:

Do Maroka odešel a v Casablance až do své smrti působil „textilní Baťa“ Jan Nehera (1899-1958). Do Maroka, které tehdy bylo francouzským protektorátem, odešly desítky, možná stovky dalších Čechů, například dcera prvorepublikového premiéra Františka Udržala Libuše Morávková-Udržalová s celou rodinou. 

V Západní Africe po únoru 1948 zůstal malíř Zbyněk Štolovský (1909-1956), který žil postupně v Senegalu, Mali, Nigeru a Dahomé (dnes Benin). Do Kamerunu odešel významný publicista a pozdější francouzský spisovatel Jan Kolár (1923-1979); pro dnešní xenofoby v čele s prezidentem by mohlo být zajímavé, že Kolár se svou ženou v Kamerunu pohádkově zbohatli díky tomu, že tato země uznala paní Kolárové diplom farmacie z Karlovy univerzity a mohla si ve městě Mdalmayo zařídit lékárnu. 

Do Etiopie emigroval významný meziválečný diplomat Ferdinand Veverka (1887-1981), mimo jiné bývalý vyslanec v USA (1928-1936), Rumunsku (1921-1924) či Rakousku (1936-1937). V Etiopii, kde působili i další Češi, pracoval Veverka ve službách císaře Hailé Selassiého. Silná emigrační komunita byla v 50. letech ve Rhodesii (dnes Zimbabwe), díky tomu, že zde fungovala továrna Baťa. Mezi zdejší české emigranty se v roce 1957 zapojil např. generál Karel J. Procházka (1905-1999), který byl po únoru 1948 velitelem Československého zpravodajského úřadu CIO, fakticky československé sekce britské MI6. Stovky dalších Čechů emigrovaly do dalších afrických zemí, zejména Jihoafrické Unie, Belgického Konga a Egypta.

Je smutné, když hlava státu používá populisticko-xenofobní rétoriku, navíc podloženou nepravdivými informacemi. U Miloše Zemana to ale překvapí již málokoho.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.