Dnes se každá sedmá žena, muž i dítě v jednu chvíli propojují pomocí jedné webové stránky. Ještě nikdy k sobě nemělo celé lidstvo tak blízko. Nejen teoreticky, ale zcela reálně.
Na Facebook se přihlásila více než miliarda lidí za den. Poprvé v historii |
Jednatřicetiletému podnikateli a zanedlouho snad i šťastnému otci první dcery se za pouhých deset let bez nadsázky podařilo propojit planetu. Jistě, většina z nás si Facebook spojuje se sdílením více či méně zábavných a více či méně hloupých zpráv, obrázků nebo prostě jen banalit. Nic to ale nemění na tom, že nikdy nebylo tak snadné aktivně komunikovat s někým na druhém konci zeměkoule, aniž bych znal jeho adresu nebo o něm vlastně kdy dřív vůbec slyšel.
Internetové připojení je dnes dostupnější než zubní kartáček nebo pitná voda. Od přetížených sítí v obřích městech Západu až po generátory napájené vysílače v odlehlých pouštích či pralesích. Prakticky všude svítí obrazovky počítačů a čím dál více především mobilů. Celkem se počet internetových uživatelů odhaduje na 3,2 miliardy lidí a třetina se „zná“ přes své online facebookové přátele, přátele přátel a jejich přátel.
Jestli se tedy donedávna mluvilo o šesti stupních odloučení, přes které jste propojeni s kýmkoliv na světě, je toto číslo dnes již pravděpodobně výrazně menší. S tím samozřejmě přichází i zásadní výzvy, od ochrany soukromí přes otázky autorských práv až po úlohu samotných zemí a jejich právních řádů vůbec. Mohou úředníci národních států něco diktovat společnosti, která propojuje planetu? Mají mít i volení zástupci možnost vypnout přístup k takovému komunikačnímu kanálu? A jak se na druhou stranu bránit propagandě, manipulaci a zneužívání něčeho s tak neskutečnými možnostmi? Jisté je, že Facebook není dětská hračka a musí se brát velmi vážně.
