Lidovky.cz

ŽIŽKA: Uprchlické dluhopisy? Migrantskou krizi nevyřeší ani miliardy dolarů

Afghánistán

  11:11
PRAHA - Když američtí neokonzervativci přesvědčili bývalého prezidenta George Bushe mladšího, aby zaútočil na Irák, naprosto opomenuli, jaké obrovské úsilí si po vítězném válečném tažení do Bagdádu vyžádá následné udržování míru a rekonstrukce země. Po zkušenostech s dlouhodobě chaotickým vývojem v Iráku a Afghánistánu je snad dnešní povědomí o náročnosti poválečné rekonstrukce silnější.

Během chladné noci mezi nimi i v kójích z plotů spali. Policie je nepustila vpřed ani dozadu. A jejich deky ani námi rozdávané svetry pro zajištění tepla nestačily. Ráno se řada lidí probudila s rýmou. foto: Jan Skalík / Cvaklo.to

Zřejmě to měli na paměti i zástupci OSN, Světové banky a Islámské rozvojové banky, když navrhli vydávání „uprchlických“ dluhopisů. Výhledově má jít o desítky miliard dolarů. Investoři do takových dluhopisů by nejenom poskytovali pomoc uprchlíkům, ale také by se podíleli na financování jejich návratu do zemí jako Sýrie, Libye, Irák či Jemen. A rovněž na rekonstrukci těchto států.

Návrhů, jak financovat migranty v zemích jejich současného působiště včetně Evropské unie a jejich návrat domů, přibývá. Šíří se úvahy, zda EU nezavede novou daň. Jenže riziko, že takto získané peníze skončí v černé díře, je obrovské.

Trump: Když vyhraju, pošlu všechny syrské uprchlíky zpátky do Sýrie

Je jasné, že poskytovat peníze na návrat uprchlíků do takové Sýrie a na tamní rozvojové projekty zatím nedává žádný smysl. Ruské bombardování v Sýrii, které má především pomoci diktátorovi Asadovi, vůbec nemusí přiblížit konec válečného konfliktu. Naopak. Nejnaléhavějším úkolem je nyní dohoda všech, kteří do syrského konfliktu ze zahraničí zasahují.

V černé díře ovšem může končit také nově vytvářený „penězovod“ pro migranty na území EU. Především je nutné hledat způsob, jak uprchlíky úspěšně integrovat do evropské společnosti. Aby se to podařilo, bude mnohdy nutné změnit dosavadní sociální politiku, která beztak bývá nefunkční. Je ale sporné, zda tu bude dostatečná ochota vzdát se zakořeněného přístupu, který nezaměstnané fakticky vybízí ke spoléhání se na sociální dávky. Politici sice mohou mluvit o potřebě nových pracovníků, ale v reálném světě – plném různých předsudků – může být ochota migranty skutečně zaměstnat omezená.

Nejnadějněji se jeví posílání peněz do zemí jako Jordánsko, Turecko, Libanon či Tunisko, které s kolabujícími státy sousedí. Pokud uprchlíci zůstanou tam, vyjde to levněji a Evropě se uleví. I v tomto případě ale hrozí „konzervování“ současného stavu, kdy miliony lidí přežívají v uprchlických táborech.

Přední světový finančník George Soros navrhuje, aby EU v těchto zemích pomohla vytvořit speciální ekonomické zóny, které by lákaly investory a zaměstnávaly místní občany i uprchlíky. Bude k tomu vůle? Bez peněz se neobejdeme, ale samy o sobě svět nespasí.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.