Lidovky.cz

KUŽÍLEK: Dezinformace k hymně na Hradě, policista jednal v rozporu se zákony

Názory

  13:33
Při hodnocení policejního zákazu zpívat hymnu na Hradě tentokrát nevypouští dezinformace kremelská propaganda, ale naznačuje je jak Policie, tak i čtverácký Pražský hrad. Vytvářejí dojem, že policista, který zakázal skautům zpívat hymnu, postupoval v souladu s právem, pouze tak nějak málo empaticky.

Policista podle svých nadřízených postupoval v souladu s právem, pouze tak nějak málo empaticky. foto: Reprofoto

Ve skutečnosti byl postup policisty od počátku neoprávněný a v rozporu se zákony. Pokud zakázal zpěv hymny, zneužil svou pravomoc, jež ukládá každému uposlechnout příkazu zakročujícího policisty. Všichni věří, že bez zlého úmyslu. Z hlediska shromažďovacího práva ale zřetelně nešlo o shromáždění. Jeho pojmovým znakem podle shromažďovacího zákona je řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Jinak by shromážděním, vyžadujícím ohlášení, byl i koncert.

Ovčáček se nečekaně omluvil. Policie na Hradě zakázala skautům zpívat hymnu

Stejně tak není možné omezovat svobodný pohyb a projevy občanů na základě jakéhosi návštěvního řádu Hradu. To by policista také měl vědět, že takový právně nezávazný dokument nemůže omezovat kohokoliv v běžných činnostech, které nijak neohrožují veřejný pořádek.

Policista dle svědků svůj postup konzultoval s někým „na vysílačce“, zřejmě nadřízeným. Tvrzení, že sice postupoval podle zákona, ale měl být empatičtější, je děsivé a rozkládá právní vědomí. Máme si to vysvětlit tak, že zákon platí pouze potud, pokud policista empaticky neusoudí jinak?

Policie by měla přiznat dvojí významné selhání: jednak policisty neumí naučit skutečný obsah práva, jednak je neumí učit základ jejich řemesla: nejen právnicky, ale i intuitivně pochopit, zda je určitá situace hrozbou nebo není. I truhlář, opravář ledničky, taxikář nebo číšník denně řeší spoustu věcí díky svému citu pro řemeslo. V poslední době se ale setkáváme s nebezpečně vysokým počtem případů, kdy tato schopnost schází právě Policii.

Není těžké usoudit, že důvodem je nevyslovený tlak na policisty, aby tak nějak důrazněji chránili stát a tak nějak více dávali bacha na nespolehlivé občany. Ve spojení s nedostatečným a formálně bezduchým vzděláváním a instrukcemi se rodí přešlapy, které pak Policie usilovně žehlí tím, že prý zákon nebyl překročen. Nemá pravdu. Jak s tibetskými vlajkami, tak s hymnou na Hradě se Policie prostě ocitla mimo zákon. Signifikantní pak je, že jde o případy svobody projevu. I když to nemusí být úmysl žádného policisty, jde o jasný trend jejího omezování. To obvykle souvisí s přechodem k autoritářství a případně i totalitě.

Psáno pro Otevřenou společnost. Autor je poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí, spoluautor zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, bývalý poslanec za ODA.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.