Oproti horní polovině obce, kde se provoz řídí otevíracími hodinami a rozvrhem, se v dolní části řídí zaplněnost počasím. Místní plovárna zažívá největší nápor za horkého víkendového dne. Místní s nelibostí sledují špalíry aut stojící podél všech komunikací téměř až do vedlejší obce. Volají policii, že nemohou vyjet ze svých pozemků, nemohou projet ulicemi k domu apod.
Všechny tyto krátkodobé nápory mizí rychle, jako nastaly. Nikoli ovšem druhá část parkujících. Nazvěme je pracovně „lenoši“. Tito „lenoši“ jsou pracovníky místní továrny, obyvateli nového bytového domu nebo studenty či obyvateli areálu střední školy. Všichni tito mají jedno společné. Mají přístupné parkoviště s dostatečnou kapacitou, přesto raději stojí na veřejných prostranstvích co nejblíže ke vchodu. Nevadí jim přitom stání v zákazech vjezdu, v křižovatkách, na vjezdech a průjezdech, nevadí jim blokování vodoměrných šachet (výrazně označených) a dokonce ani přechody pro chodce. Pro ně je nejspíše důležitější ušetření 50 metrů chůze. Mají jedno společné s kamiony, které stojí u benzínové pumpy u D7 a nenechávají ani bezpečný průjezd, natož přístup k autobusové zastávce. Všechna upozornění, prosby ani policejní „zátahy“ se míjejí účinkem. Stačí den po pokutě a stojí tam znovu.
Řešení není jednoduché a nebude jej možné realizovat hned. Veškerá stavební a dopravní řešení nakonec omezí hlavně ty slušné, na zbytek „lenochů“ budeme muset vymyslet restrikce takové, díky kterým bude dost parkovacích míst pro všechny a hlavně náves přestane vypadat jako permanentní parkoviště „lenochů“, ale místo, kde mají žít lidé. Věřím, že se nám podaří připravit taková řešení, díky které budou všichni obyvatelé spokojení a návštěvníci nebudou vzbuzovat vztek místních.
JAROSLAV PAZNOCHT, starosta obce Středokluky, SNK Středokluky pro všechny
