Trumpův předchůdce Barack Obama může právě situaci v Sýrii považovat za hlavní selhání své blízkovýchodní politiky. Jeho řečem o „red line“ se mohl Asad smát: chemické zbraně byly od té doby použity ještě několikrát a i když se od nich všichni distancovali, indicie jasně ukazují na Asadův režim. Nový americký prezident ale Asadovi ukázal jinou tvář a svou pečlivě pěstovanou image muže akce tentokrát beze zbytku naplnil.
Američané ještě před útokem varovali Asadovy spojence Rusy, aby se z varovného políčku diktátorovi nestalo něco mnohem vážnějšího, a pak udeřili. Potlesk teď zaslouženě sklízejí jak od arabských sunnitských spojenců, tak od Evropanů, kteří sice na Asadova zvěrstva léta upozorňují, jinak ale potvrzují pověst ekonomického obra a politického trpaslíka. Zuřiví jsou naopak kromě Rusů a Íránců i Trumpovi krajně pravicoví stoupenci. Editor konspiračního webu Infowars Paul Joseph Watson napsal, že Trump je jen „další loutkou neokonů“. „Vystoupil jsem z Trumpova vlaku,“ dodal.
Zda přistoupil šéf Bílého domu k bombardování kvůli děsivým snímkům mrtvých syrských dětí, nebo souvisel jeho krok s návštěvou čínského prezidenta, se už asi nedozvíme. Dokázal ale, že opravdu není opatrným a rozvážným politikem typu Obamy. Někdy je na místě i opačný přístup.
