Při obnově evangelických církví v Čechách v roce 1781 se zásady Tolerančního patentu císaře Josefa II. přidržely německých poměrů a umožnily vznik církvím na základě vyznání původem švýcarského a německého. V průběhu 19. století objevovali evangelíci obojího vyznání své české historické kořeny a na konci této cesty bylo sjednocení českých evangelických církví na základě učení M. Jana Husa a staré Jednoty bratrské v roce 1918.
Důležitou událostí v tomto procesu bylo 500. výročí Husova upálení v roce 1915. Byly naplánovány celonárodní oslavy, které se však musely uskutečnit v komorních poměrech vzhledem k vypuknutí 1. světové války. Dne 6. července 1915 byl vztyčen pod evangelickou farou prostý kámen na Husovu památku.
Hned za evangelickým kostelem v Hornické čtvrti se nachází památník padlým v 1. světové válce. Každoročně uctívá město památku obětí položením věnce. Děje se tak vždy 11. listopadu, tedy v den, kdy v roce 1918 v 11 hodin a jedenáct minut zazněla poslední salva při podpisu příměří na konci 1. světové války. A tedy v den, který byl vyhlášen Dnem válečných veteránů. Jeho symbolem se stal vlčí mák jako symbol nového života.
Oba pomníky jsou součástí turisty vyhledávaných míst a památek. Navíc jejich umístění k tomu přímo vybízí. Vždyť jeden je pod evangelickou farou a druhý pod evangelickým kostelem, který byl rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky prohlášen 2.2.2000 za kulturní památku.
Nedaleko potom se nachází další skvost – bývalá obecná škola postavená podle projektu českého akad. architekta Karla Řepy (1895-1963), žáka slovinského učitele Josipa Plečnika, která byla za národní památku prohlášena v září 2009. Stalo se tak na podnět Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Pardubicích. Bohužel zde se zatím nepodařilo dát dohromady finanční prostředky, aby budova školy mohla být opravena.
Údržbu pomníků a přilehlého okolí zajišťuje město Chvaletice.
BLANKA ZAKLOVÁ, Sdružení nezávislých kandidátů CHVALETICE PRO OBČANY I.
