Na konci roku 2006 obec nechala kříž zrekonstruovat. Unikátní bylo, že Ježíš Kristus měl černou barvu (byl natřen kovářskou černí). To nebylo obvyklé. „Bylo to v době výstavby vodovodu v Mokrém, práce začaly v roce 1973. Při hloubení výkopů se bagr tak nešťastně otáčel, že kříž ramenem srazil. Od té doby byl křížek bez kříže,“ vzpomíná Jaroslav Tyč z Mokrého. Začátkem 80. let Jaroslav Tyč náhodou získal starší kříž, který usadil na pískovcovém podstavci. V roce 2014 ho na vlastní náklady nechal pozlatit.
Druhou významnou památkou v obci je pamětní deska na obecním úřadě, která byla odhalena dne 28. října 1994 u příležitosti 80. výročí od narození Václava Valeše, příslušníka RAF a výročí vzniku republiky. Slavnosti se zúčastnili snad všichni obyvatelé Mokrého, bývalí rodáci a též dosud žijící Václavovi spolubojovníci. Dojemná byla též účast paní Marie, s níž si tehdy Václav plánoval společný život, ale osud a válka je navždy rozdělily. Slavnost doprovázela výstava fotografií, dokumentů a předmětů vztahujících se nejen k osobě Václava Valeše, ale i k historii Mokrého. Slavnost byla zakončena průletem bojových vrtulníků Mi-24 z letecké základny Prostějov.
Pamětní deska je věnována také padlým ve světové válce 1914 – 1918:
Václav Brutar - č. 6, svobodník 18. pěšího pluku, zemřel v Moravské Ostravě v roce 1914
Jan Doležal - vojín 18. pěšího pluku, padl v Černé Hoře
Jindřich Drašňar - vojín 18. pěšího pluku, nezvěstný z roku 1915
Ladislav Dvořák - zemřel na tuberkulózu 27. 11. 1918 v Mokrém č. 16
Václav Hrubý - vojín 18. pěšího pluku, zemřel na zranění v Sarajevu 29. 2. 1916
Jaroslav Kopecký - padl na ruském bojišti 24. 8. 1914
Václav Kopecký - padl na srbském bojišti 14. 8. 1914
Adolf Štěpán - padl 12. 7. 1916 u Monte Cesia v Itálii
Václav Tyč - č. 61, zemřel na bojišti na ochrnutí srdce, rok neupřesněn
Adolf Vaněk - padl v ruské Ostrožici v roce 1916
a 2. světové války:
V A L E Š Václav
příslušník RAF – Velká Británie
* 26.11.1914 Mokré
+ 20.7.1941 Hannover – Německo
Obec Mokré pravidelně u příležitosti výročí válek, padlých občanů i těch, kteří se vrátili domů, připravuje pietní vzpomínky.
Dne 28. října 2014 se v obci Mokré po dvaceti letech konala pieta u příležitosti 100. výročí první světové války a vojáků, kteří bojovali v obou světových válkách.
Tento den byl věnován Václavu Valešovi, příslušníku RAF. Jeho rodině bylo předáno symbolické Čestné občanství in memoriam jako poděkování za jeho statečnost, odhodlání a víru v lepší budoucnost, která se neobešla bez ztrát na životech.
Dne 8. května 2015 obec Mokré uspořádala pietní vzpomínku u příležitosti 70 let od ukončení 2. světové války na vojáky a občany, kteří se v této válce zapojili bud do přímých bojů nebo do protifašistického odboje. Tento den byl věnován mokerskému rodákovi Stanislavu Bašemu a pilotu RAF Václavu Valešovi.
Součástí tohoto pietního aktu bylo předání Čestného občanství Stanislavu Bašemu in memoriam, které převzala jeho dcera Jarmila Gruntová, u příležitosti výročí 110 let od jeho narození 14. 9. 1905, u příležitosti výročí 70 let od konce 2. světové války a slavnostního zahájení výstavy Vzpomínka na ty, kteří prošli utrpením 2. světové války.
V letošním roce, právě 7. května 2017 uctíme opět památku bojovníků obou světových válek. I když pamětní deska neobsahuje všechna jména občanů, kteří bojovali v obou světových válkách, všechny si je připomeneme. Tentokrát věnujeme vzpomínku Jaromíru Bašemu, ruskému legionáři, desátníku 4. čs. střeleckého pluku Prokopa Holého.
Díky jeho vnukovi Jaromíra Bašeho můžeme při této příležitosti vystavit originální deník, fotografie a další materiály jeho dědečka legionáře. Pan Jaromír Baše přijal osobně pozvánku na tuto akci.
„Ruský legionář Jaromír Baše se narodil 17. 4. 1893 v Mokrém Janu a Anně Bašovým. Měl šest bratrů Emila Adolfa Miloše, Bohuše, Jana a Stanislava. Původním povoláním byl rolník. V červnu 1914 byl uznán schopným vojenské služby a 22. srpna 1914 povolán k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové. Po měsíčním výcviku a zformování pochodové jednotky s ní odešel 2. září na ruskou frontu, kde byl v Haliči dne 11. prosince 1914 ruskými vojáky zajat. Posledním místem jeho zajetí byl zajatecký tábor v obci Krásný Uhol v Rjazaňské gubernii. Do čs. legií, seznamu záložního pluku byl zapsán v listopadu 1917, a poté byl zařazen jako střelec. Účastnil se ochrany sibiřské magistrály v oblasti Tajšet-Nižněudinsk. Pak byl převeden do výzvědné roty, kde absolvoval kurz pro rozvědčíky. V září 1919 se opět vrátil ke své jednotce, s kterou sdílel další cestu do Vladivostoku a do vlasti se dostal v dubnu 1920. V září toho roku byl z čs. legií propuštěn a vrátil se do rodné obce Mokré. V roce 1923 se oženil a vzal si Boženu Tučkovou z Vlkova, od rodičů dostali statek, kde se jim narodil syn Miroslav a dcera Irena. Do padesátých let hospodařili na statku a pak vstoupili do JZD Vlkov, kde pracovali až do důchodu. Jaromír Baše zemřel 19. 3. 1964 ve věku nedožitých 71 let.“
Tento den bude výjimečný i tím, že zástupci obce Mokré vyvěsí slavnostně novou obecní vlajku na budovu obecního úřadu. Všichni přítomní obdrží na památku Pamětní listinu.
Pro zpracování příspěvku využity zdroje: Kronika obce Mokré, materiály rodin Václava Valeše, Stanislava Bašeho a Jaromíra Bašeho
DAGMAR HONSNEJMANOVÁ, kronikářka obce Mokré
