Představme si na chvíli, že organizátorům olympijských her začal vadit vysoký počet účastníků maratonu. Aby je od příští účasti odradili, nechali potají připravit trať, která neměřila správných 42,195 kilometru, ale o kilometr víc. Čekali, že mnozí maratonci nedoběhnou v limitu a vyjde tak najevo horší kondice některých z nich.
Jenže kilometr navíc byl příliš – část závodníků vzdala kvůli vyčerpání těsně před cílem a ostatní běželi déle, než odpovídalo rychlosti z minulé olympiády a délce prodloužené trati. Organizátoři se proto rozhodli, opět v tichosti, že dosažený čas každého závodníka zkrátí kvůli srovnatelnosti o pět až osm minut. Šílená představa, nemyslíte?
U maturity z matematiky letos uspělo více studentů, výsledky z češtiny se zhoršily |
Organizátoři státní maturity letos vyhlásili, že maturanti se v testu z češtiny zhoršili o 1,3 procenta. Ve skutečnosti se ale vše odehrálo jako ve smyšleném olympijském maratonu. Kvůli náročnějšímu testu dosáhli žáci výrazně horšího výsledku než loni. Jenomže někoho to pořádně vylekalo, a tak Cermat dodatečně, nenápadně a nejméně v pěti úlohách přidal žákům body. Na tiskové konferenci k výsledkům maturitních testů o tom nepadlo ani slovo.
Kdo tady dezinterpretuje
O jaké úlohy šlo? Body v nich přiděluje počítač podle toho, kolik ze čtyř položek (například slov, vět, matematických definic funkce) vybral žák správně. Tedy našel v nich pravopisnou chybu, rozpoznal jejich nepravdivost, přiřadil je ke správnému grafu apod. Přítomnost počítače je v příběhu velmi důležitá. Pravidla, jimiž se řídí, totiž mohou být různá: za tři správně vybrané položky mohou maturantovi přiznávat třeba čtyři, tři nebo dva body. A právě tato pravidla bodování Cermat z roku na rok a v tichosti změnil.
Změna se týká češtiny, a to úloh 4, 10, 13, 19 a 20. V matematice se pravidla nezměnila a zůstala přísnější než v češtině. Přilepšením v těchto pěti úlohách mohli maturanti získat až pět bodů navíc, k úspěchu v testu stačilo 22 bodů. Svévolný masivní zásah do pravidel hodnocení tak pohřbil jak srovnatelnost, tak objektivitu – obě přitom patřily k hlavním argumentům pro zavedení státní maturity. Není pochyb, že úpravy vylepšily maturantům výsledek a mnohé zachránily před propadnutím. Přesto vidím nejméně tři závažné důvody, proč k úpravám nikdy nemělo dojít.
Za prvé. Znamená to, že příště se Cermat zase nenápadně vrátí k pravidlům z roku 2016 a poškodí tak maturanty v roce 2018? Nebo přenastaví pravidla jakkoli jinak, aby mu vyšlo, co potřebuje? Ve zveřejněných maturitních datech z roku 2016 je celkem 5169 žáků, kteří v testu propadli. Podle mírnějších pravidel z roku 2017 by jich propadlo jen 2893. Jak k tomu těch 2276 zbytečně propadlých žáků přijde? Je naprosto nepřijatelné, aby Cermat takto svévolně rozhodoval o životních osudech tolika mladých lidí.
Za druhé. Obtížnost testu z roku 2017 byla nápadně vyšší než obtížnost testu z roku 2016. O tolik, že muselo jít o záměr. Zatímco maratonce připravila o síly daleko před cílem mnohem delší trať, maturanty asi nejvíc ničilo pročítání textových ukázek pořád dokola. Způsobilo únavu, ztrátu pozornosti a nedostatek času hlavně v závěru testu, kde Cermat do pravidel bodování nezasahoval. Namísto toho přidával body tam, kde to bylo proveditelné technicky. Jeho subjektivní dodatečné zásahy proto nemohly spravedlivě napravit něco, co bylo nastaveno špatně už na samém počátku.
Za třetí. Neprůhledné či chybějící zásady pro stanovení náročnosti testů a pro počítání výsledků dovolují Cermatu leccos a jeho ředitel Jiří Zíka toho zneužívá. Všechny nás vodí za nos. Jako by mu manipulace s výsledky testu nestačila, zveřejnil tiskovou zprávu, v níž mimo jiné popíral rozdílnou obtížnost testů z let 2016 a 2017. Zamlčel ovšem, že čísla, jimiž argumentuje, meziročně srovnatelná nejsou. Změnil totiž pravidla, aby čísla vyšla tak, jak se mu to právě hodilo. Jeho jednání zanechává hluboké šrámy na důvěryhodnosti instituce, kterou řídí, a zkoušky, za jejíž organizaci odpovídá. Než rezignuje, měl by se aspoň omluvit maturantům a učitelům za mizerně připravený test a oznámit jeho skutečnou úspěšnost.
Tu bude možné spočítat také ze zdrojových maturitních dat, až je ministerstvo zpřístupní všem. Snahám o jejich zveřejnění Jiří Zíka vytrvale bránil. Tvrdil, že budou dezinterpretována, což zkoušku poškodí. Nyní je zřejmé, že dobře věděl, o čem mluví. Zíkovy záměrné dezinterpretace zdrojových maturitních dat opravdu státní maturitu poškodily, a to možná nevratně.
Kostlivec ve skříni
Náprava její pověsti nebude snadná. Musí ustat meziroční zvyšování náročnosti testů a svévolné upravování pravidel pro bodování odpovědí. Pro stanovení náročnosti testů musejí existovat jasné zásady – to je něco úplně jiného než katalogy požadavků. Kontrolu, že zásady jsou dodržovány, umožní rutinní zveřejňování částečně anonymizovaných zdrojových dat v okamžiku, kdy budou výsledky zpřístupněny maturantům. Zdrojová data z dosavadních sedmi ročníků státní maturity musejí být zveřejněna zpětně. Nebo má snad Cermat podobných kostlivců ve skříni víc?
