Lidovky.cz

KLESLA: Daňová tečka. Padá poslední pilíř české pravoliberální revoluce

Názory

  6:00
PRAHA - Bylo to sedm let, které měly změnit Česko. Dvě pravicové vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase s krátkou přestávkou úřednického premiéra Jana Fischera, zavedly řadu liberálně ekonomických reforem. A po období sociálnědemokratických kabinetů otočily kormidlem země směrem k volnějšímu trhu a individuální odpovědnosti.

Andrej Babiš foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Jako jejich hlavní pilíře se označovaly hlavně rovná daň, poplatky ve zdravotnictví a penzijní reforma. Takzvaný druhý důchodový pilíř skončil před dvěma lety, poplatky zarazil Ústavní soud ještě o více než rok a půl dříve a teď s návrhem vlády v demisi fakticky padá i poslední z reformních pilířů – rovná daň.

Ministerstvo chce od ledna 2019 zrušit superhrubou mzdu. Plánuje dvě sazby daně z příjmu

Ne že by to snad bylo nějaké překvapení. Zrušení superhrubé mzdy měla v programovém prohlášení už předchozí vláda v čele se sociálnědemokratickým předsedou Bohuslavem Sobotkou. Proti se nicméně v létě 2015 postavil tehdejší ministr financí a dnešní premiér Andrej Babiš, šéf liberálního hnutí ANO. Už počátkem loňského roku ale sám zrušení superhrubé mzdy a změnu daňových sazeb pro zaměstnance oznámil jako jeden z předvolebních taháků. A jako protitah proti návrhu svého tehdejšího koaličního rivala ČSSD, která chtěla zavést klasickou daňovou progresi pro příjmy nad 50 tisíc korun se sazbou stoupající až ke 32 procentům. 

Pozdější vítěz Babiš chtěl místo toho zavést druhou vyšší sazbu jen pro lidi s měsíčními příjmy nad 113 tisíc korun, která měla nahradit od roku 2013 platící solidární přirážku pro bohaté. A jak před volbami řekl, tak po nich udělal.

Posun ke skandinávsky sociálnímu modelu

Je možné říct, že se fakticky nic nemění, vláda ANO drží slovo a zaměstnanci s průměrnými příjmy ušetří pár tisícovek ročně. Především pak lze říci, že peněženky všech, kdo mají na výplatní pásce částku mezi 50 a 100 tisícovkami, na tom budou lépe, než by možná byly za levicové vlády.

 Nicméně ona přirážka pro bohaté byla jen „dočasné opatření“, a i když víme, jak to s tou dočasností v Česku bývá, teprve dnes formálně i fakticky rezignujeme na rovnou a zavádíme progresivní daň. Zatím jen v podobě jednoho pásma, které se dotkne jen mála lidí. Na pohled drobná změna je v celé Evropě i v USA úhelným kamenem pro rozlišování levicové a pravicové vlády a směřování země. Aktuální daňová reforma tak může být symbolem toho, že se Česko posunuje od thatcheristicky liberálního modelu státu ke skandinávsky sociálnímu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.