Premiér Babiš jakékoli informace o paní Malé považuje za kampaň, bez ohledu na to, zda jsou pravdivé, či nikoli. Nicméně oficiální stanovisko vysoké školy zpochybňovat nemá smysl. Z uvedeného vyplývá, že pro paní Malou je opisování studijní modus operandi. Použila je v přípustné míře na Mendelově univerzitě a pak v míře přímo neuvěřitelné na pochybné Panevropské vysoké škole v Bratislavě. Také v tomto světle hned jinak hodnotíme její „tah na branku“.
Malá je znovu podezřelá z plagiátorství. Tentokrát kvůli práci o králících |
Ministr spravedlnosti nemusí být ani advokát, ani soudce, ba dokonce ani právník. Měl by to však být člověk kritického rozumu s citem pro spravedlnost a čestnost. Jen na jeho úvaze vposledku zůstává, zda se například odvolá ve složitých případech či rozhodne o vydání někoho do ciziny. Zkrátka kromě politického má funkce i výrazný etický rozměr, ukazuje, jak politická reprezentace veřejnosti předkládá svůj koncept spravedlnosti. Robert Pelikán byl arogantní až hanba, o jeho vzdělání ani osobní integritě ale nebylo nutné pochybovat.
K čemu je ministryně spravedlnosti, která je necitlivá k porušování akademických zásad a kterou může někdo docela lehce vydírat? Stačí, když projde její předchozí život a najde si, kde všude uplatnila „tah na branku“.
