Před komunálními volbami totiž každý politik vidí, že ti, kteří využívají nouze bližního a zneužívají státního příspěvku na bydlení, jsou obecními škůdci a veřejnost je sytě nesnáší.
Koneckonců četná města a obce se rozšíření tohoto podnikání snaží zamezit dost nešťastně tím, že vyhlašují na svém území ghetta – bezdoplatkové zóny. Čistě proto, aby zabránili podobným podnikatelům v přísunu dalších „obyvatel“. Že občanský demokrat Zedník považuje tohle podnikání za svůj „čtvrtý důchodový pilíř“, ve kterém má státem garantovaný zisk, je zřejmé. Méně zřejmý je tomuto pánovi fakt, že svým „podnikáním“ poškozuje obec, na jejímž katastru se objekty nacházejí, i sousedy, a už vůbec nemůžeme uvažovat o prospěchu těch, kterým bydlení poskytuje.
Scénář je prostý: koupí se ruina, do ní se sestěhují chudí a ti si požádají o příspěvek na bydlení, majitel inkasuje naprosto nepřiměřené nájemné a všem v sousedství klesne okamžitě cena jejich nemovitostí, případně budou neprodejné. Obce, zvláště pak ty malé, si nevědí rady s nově příchozími, kteří často nemají práci či nemohou pracovat, tíží je exekuce a vlastně vyžadují jen prostředky z obecního. Dalším dějstvím bývá přesunutí ubytovny jinam a případná demolice objektu, jejž majitel programově nechal zchátrat a na kterou obec, chtě nechtě, ráda přispěje.
Pak může nastoupit developer na čistý pozemek. Pan Zedník nemusí být ani takto bezohledným pronajímatelem a spekulantem, nicméně žádná strana si podobná individua nemůže dovolit. Volič se nebude ptát na podrobnosti, zkoumat, jak dotyčný zachází s nájemníky. Zkrátka obchodník s chudobou je na tom dnes společensky hůř než solární baroni, jediné, co mu neschází, jsou peníze.
