Alternativci si zaprotestovali a šli si za svým byznysem, tu pro zápočet, tu do práce. Proti konzumnímu způsobu života se totiž nejlépe protestuje, když máte čisté a suché oblečení, dobitý mobil a nějaké peníze na alternativní zábavičky.
Nemá cenu si dělat legraci z tuzemských „alternativců“, spíš je smutné, jakou pozornost přitahují tito mamánci a jejich svévole ve srovnání s opravdovými problémy. Jak to, že jsme se – my média ani politici – nezabývali hlouběji tím, že jedna žena se dvěma dětmi žila deset měsíců v garáži a nikdo jí nepomohl? Právě naopak, po udání ji vyhmátli strážníci a náš slavný stát rodinu rozebral a děti poslal do Klokánku, ačkoli se paní o potomky starala a devítiletý chlapec chodil do školy. Že vše skončilo šťastně, je dílem ombudsmanky a toho, že paní získala alespoň nějakou mediální pozornost.
Jak to, že nikdo nedemonstruje před ministerstvem, jak to, že ministryni Maláčovou nezavalily interpelace, proč nikdo nenavrhuje pořádnou revizi státní asociální politiky roztrhávání rodin? Jednoduše to není sexy, dřepnout si do nějakého baráku a za velkého ječení se nechat vynést ochrankou či policií je daleko pohodlnější. Získáte pověst rebela(ky) snadno a rychle, po pár hodinách „strádání“ se můžete vrátit ke svému alternativnímu džusíku.