Lidovky.cz

VIEWEGH: Vynucené interview s prezidentem. Jak by dopadla záměna fejetonu za žurnalistiku

Názory

  6:00
Týdeník Der Spiegel před časem přiznal, že jeho zaměstnanec, novinář Claas Relotius si ve většině svých reportáží bohapustě vymýšlel: psal o místech, která nikdy nenavštívil, nebo citoval osoby, které nikdy nepotkal – natož aby s nimi mluvil. Ano, vypadá to jako evidentní podvod, říkám si, ale co když si pan Relotius jenom popletl (nebo spíš vědomě zaměnil) dvě různé profese: novinářskou a spisovatelskou?

Michal Viewegh na fotce z 16. 10. 2017 pro iDnes. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Co když se v hloubi duše necítil být reportérem, ale fejetonistou – a fejeton je žánr na pomezí žurnalistiky, která si opravdu vymýšlet nesmí, a literatury, která je naopak na fabulování (to jest vymýšlení si) přímo založena! Spisovatel má nejen právo, ale dokonce povinnost fabulovat – a fejetonista má možná blíž ke spisovateli než k novináři! Fejetonista může bez obav psát o místech, kde nikdy nebyl, nebo publikovat rozhovory s lidmi, s nimiž vůbec nemluvil... Klidně i s papežem. Nebo s českým prezidentem.

VIEWEGH: Novoroční předsevzetí

Fejetonista: Dobrej den, pane prezidente. Dík, že jste si udělal čas. Co to pijete?

Prezident: Do toho je vám lautr hovno, pane redaktore, nicméně vám rád vysvětlím, proč jste zrovna vy měl to štěstí. Pražskou kavárnu totiž nemám rád, protože je to jenom společenství lidí, co v životě nic nedokázali, a já bych –

Fejetonista (přeruší ho): Promiňte, pane prezidente, ale tohle už jsme od vás mockrát slyšeli.

Prezident: Opakování, pane redaktore, je matka moudrosti – a chlast je její fotr. (Poprvé se usměje.) Dejte si se mnou panáka!

Fejetonista: Nezlobte se, ale popíjet s váma by byla tak trochu kolaborace...

Prezident (zvážní): Tak si polibte tu vaši abstinentskou prdel!

Fejetonista: K abstinentovi mám daleko, ale když už s váma dělám tohle vynucené interview, protože potřebuju nějaké téma na fejeton, položím vám jednu otázku, která mě kupodivu fakt dlouho zajímá: Co jste tenkrát říkal tomu, že radní města Plzně už někdy před rokem zamítli žádost Krajského úřadu Plzeňského kraje o prominutí parkovného vaší ctěné prezidentské limuzíně a dalším dvanácti vládním autům, která při vaší návštěvě Plzně parkovala na místech vyhrazených krajskému úřadu? Co vy na to? Mě to tehdy fakt nadchlo! Dodneška mi přijde líto, že to bůhvíproč úplně vyšumělo. Přijde mi to totiž jako fakt odvážné a hlavně doslova symbolické gesto: jako že vás tady – nejen v Plzni – už nechcem! A navíc to gesto přišlo od lidí ze státní správy!

Prezident (ztěžka se zvedá): Sbohem, pane redaktore. Řekněte v Plzni, ať pošlou Ovčáčkovi složenku.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.