Vláda chystá národní daň, kterou by internetové firmy platily z ročního objemu reklamy, respektive příjmů uskutečněných v Česku. Je to správná věc. A zároveň v mnoha ohledech problematická. Správná proto, neboť Google a spol. sice utrží obrovské sumy, ale na daních odvádí daleko méně než tradiční firmy.
Evropská komise například odhaduje, že zatímco tradiční společnosti zaplatí na daních 23 procent ze zisku, Google a podobní odvádějí pouhých 8 až 9 procent. Podobnou daňovou nespravedlnost ostatně vidíme každoročně i v Česku, kde dvě společnosti s podobným tržním podílem a obdobnou výší tržeb odvádí na daních diametrálně odlišnou sumu. Řeč je o Googlu a Seznamu. Zatímco Google v Česku zaplatil v roce 2017 daň ve výši pouhých 8,2 milionu korun, Seznam odvedl 240 milionů korun. Je to dáno tím, že naprostá většina tržeb americké společnosti proteče přes její irskou pobočku, kde jsou daně výrazně příjemnější. Podobné triky využívají i ostatní obří technologické firmy.
KAIN: Stát žije nad poměry, rozpočet svítí červeně |
Potíž je ale v tom, že daňovou spravedlnost zavedením nové daně nastolíme jen těžko. Lze oprávněně předpokládat, že velké technologické firmy daňovou zátěž zčásti nebo i plně přenesou na zákazníky. Budou to mít snadné, v prostředí internetové reklamy lze Facebook a Google obejít jen těžko. Zadavatelé reklamy tak budou muset poslušně sklopit uši a připlatit si. Vyšší náklady logicky opět posunou dál – na své zákazníky.
A pak je tu ještě další rovina celého příběhu. Skutečnost, že velké internetové firmy odvádějí neúměrně nízké daně, je problémem globálním. Řešit jej na národní úrovni může přinést řadu komplikací. Když budou například jednotlivé státy zavádět různé systémy zdanění, zvýší se nadnárodním společnostem náklady na administrativu. Takový Google nebo Facebook se s tím vyrovná, pro menší firmy, které by chtěly expandovat na evropský nebo globální trh, to ale může být velká překážka. V důsledku toho by si tak současní velcí hráči pouze upevnili své dominantní postavení na trhu.
