Lidovky.cz

RYCHLÍK: Vědecké stíny. Jedni odborníci jsou poctiví, další zas vychytralí

Názory

  5:00
Vědecké instituce těší, když se o nich píše pozitivně; ideálně v superlativech. Jejich lidé by měli být – pokud možno – veřejně oslavováni jako špičkoví, renomovaní, moudří anebo aspoň nápadití strůjci nových objevů, vynálezů a inovací. Často to platí. Leckdy však ne, protože i vědci jsou různí: tu poctiví, tam kvůli kariéře vychytralí. Což je občas svede k podfukům.

Lékař Paolo Macchiarini. foto: ČTK

RYCHLÍK: Podaná ruka na žebří(č)ku

Stalo se to i na takové (skutečně excelentní) univerzitě, jako je švédská Karolinska. Jak LN před pár lety pravidelně referovaly, tamní lékař Paolo Macchiarini – či spíše felčar, jak se časem ukázalo – zkoušel na pacientech transplantace experimentálních průdušnic, přičemž několik lidí zemřelo.

Sama stockholmská instituce, jež se podílí na udílení Nobelových cen za medicínu, jej v roce 2015 zprostila viny, ale práce investigativních novinářů a teprve následné nezávislé prošetření jasně ukázalo, že Macchiarini nepostupoval, ehm, v souladu s etikou.

Skandál pozměnil citlivé Švédsko. Předloni přišel i další, když se ukázalo, jak byla studie o škodlivosti mikroplastů vědci z Uppsaly manipulována. Škola je hájila, ale nyní už je jejich článek ze Science stažen, takzvaně retrahován. Jak nyní píše jiný top časopis, Nature, vláda se rozhodla k založení ústřední etické agentury, která by měla – prý naprosto nezávisle – řešit zapeklité vědecké kauzy.

RYCHLÍK: S dětmi i na výzkum do terénu

Tento orgán (anglicky Research Misconduct Board) bude zřejmě fungovat od ledna 2020, panelu by měl předsedat „soudce“ doplněný o asi deset vědců, kteří na základě expertíz rozhodnou, zda obvinění upravili data, podváděli či opisovali. Podobnou národní autoritu už má od roku 2017 jako první země světa Dánsko. Nedávné české případy, kdy byly etické komise Univerzity Karlovy nebo Univerzity Palackého skoro až „přetíženy“, naznačily, že mít v záloze ještě nějakou nestrannou a mimouniverzitní instanci by nebylo na škodu. Na školách se totiž neřeší jen věda a výuka, ale také politika... Někdy dost špinavá.

Nepříjemné stíny musí řešit i elitní americké univerzity. Politické napětí mezi Čínou a USA totiž začalo dopadat na čínské vědce, kteří jsou jen na základě svého původu (etnicity, státní příslušnosti či nedejbože barvy pleti, jak to chcete číst) vystavováni tlaku státního aparátu. Kupříkladu imunolog Ťien-ču Čchen je sice čínským rodákem, ale už řadu let americkým občanem, který přes 25 let působí na MIT.

RYCHLÍK: Japonský urychlovač? Ještě ne

A když se vracel ze Singapuru, celník si jej vytáhl stranou a bez obalu udeřil: „Pracujete pro cizí mocnost?“ V aktuálním vydání magazínu Nature líčí inženýři, biologové či chemici nárůst „toxické atmosféry“, která dopadá na kohokoliv čínského původu. Bojí se o pozice, víza i granty, neboť jsou apriori „podezřelí“ z nekalých úmyslů či vědecko-průmyslové špionáže. „Bylo to strašidelné,“ uvedl jeden výzkumník, jenž byl loni dvakrát zpovídán FBI – a už raději odešel pryč, do Pekingu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.