Povolený jed se nazývá Stutox II s účinnou látkou zvanou fosfid zinečnatý (Zn3P2). Jeho vlastnosti jsou popsány v tzv. H větách (GHS Hazard Statements): H300: Při požití může způsobit smrt. H312: Zdraví škodlivý při styku s kůží. H400: Vysoce toxický pro vodní organismy. H410: Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Z P vět (jak manipulovat s přípravkem) je obzvláště kuriózní tato: P273 Zabraňte uvolnění do životního prostředí.
Jed na hraboše pobouřil experty. O život jde i sovám či čápům, říká ornitolog |
Účinky fosfidu zinečnatého na vodní organismy: vysoce toxický pro sladkovodní ryby. Mezi hodnocené druhy ryb patří slunečnice velkoploutvá (LC50 0,8 mg/l) a pstruh duhový (LC50 0,5 mg/l). Bylo také zjištěno, že k fosfidu zinečnatému je náchylný i kapr, zejména ve slabě kyselé vodě, uvádí se ve třetí edici The Agrochemicals Handbook.
Účinky na jiné organismy: Fosfid zinečnatý je při přímém požití toxický i pro necílové savce. Bylo provedeno téměř 60 studií toxicity tohoto rodenticidu pro volně žijící zvířata. Sekundární toxicita pro savčí predátory (zvířata, která jedí jiná zvířata, která byla sloučenině vystavena), je z fosfidu zinečnatého poměrně nízká, a to především proto, že se tato látka ve svalech cílových druhů významně nehromadí. Některé z toxických účinků na predátory byly způsobeny požitím fosfidu zinečnatého, který byl v zažívacím traktu cílového organismu. Studie sekundárních organismů se zaměřily na kojoty, lišky, norky, lasičky a dravé ptáky. V polních podmínkách je většina toxických účinků na necílové volně žijící zvířata způsobena přímými expozicemi vyplývajícími ze zneužití nebo nesprávného použití tohoto přípravku (více zde).
Na rozdíl od domněnek mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy nemá fosfid krátkou dobu rozpadu, dle literatury se rozkládá jen pozvolna a má dlouhodobý vliv na vodní organismy! V přírodě, na souši, pakliže je mokro, se rozpadá do 14 dnů: na oxidy fosforu, oxidy zinku a fosfan. Fosfan (H3P) je opět jedovatý. Jedná se o extrémně hořlavý plyn, který způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. Při vdechování může způsobit smrt.
Okresy, v nichž se smí k hubení hrabošů používat jed Stutox II.
Jak je ale legislativou příroda a voda v ČR vlastně chráněna?
Podle zákona na ochranu přírody a krajiny se ochrana přírody a krajiny zajišťuje zejména obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování. Tedy jistě nikoli tím, že jim otrávíme jejich potravu, aby mohli uhynout, jak umožňuje ÚKZÚZ. Pokud uhynou i chráněné druhy – škody mohou jít do milionů. Bude je hradit MZe? Uvědomuje si ústav, že škody na „necílové“ zvěři lze taktéž vyčíslit?
Zemědělci mohou rozhazovat po polích jed. Extrémně rizikové, hrozí úhyn ptáků, zajíců i srn, varuje ministerstvo |
A jak je to s ochranou vody? Zákon o vodách pro povrchové vody praví, že cílem ochrany vod je zamezení zhoršení stavu všech povrchových vod, a naopak snaha jejich stav zlepšovat, a to snížením jejich znečištění prioritními látkami a zastavením nebo postupným odstraňováním emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek.
Pro podzemní vody uvádí nutnost zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod a odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod. A opět, znečištění vod, úhyny a nemoci ryb – jsou to zanedbatelné škody? Má opravdu zemědělec právo být číslo jedna v ČR?
Takže všechno ze strany ÚKZÚZ je ve vztahu k přírodě a vodám špatně. Naprosté nepochopení a ignorance. Možná si tento ústav dokonce drze myslí, že nemusí dodržovat zákony této země nebo že je ústředním orgánem ochrany životního prostředí a přírody?
Průmyslové zemědělství vytváří sucho
Rezort ministerstva zemědělství nyní uvedl, že plošné použití jedu zatím žádný zemědělec nevyužil, protože to nikdo předem nehlásil. TV Nova však tento týden přinesla záběry prvních mrtvých zajíců. Takže, jak je zvykem u řady zemědělců, s hlášením se obtěžovat ani nebudou. Jen to ukazuje na nepořádek v rezortu. A co na to myslivci? Budou krýt jejich rezort nebo jejich zájmy? Zatím vydali FB status, kde budou škody monitorovat. Trochu málo, ne, když jinak řádí kvůli pár kouskům vlky lovené přemnožené zvěře?
Obecně doplácíme i na to, že k takovému excesu vůbec může dojít, protože nemáme pevně stanoveno, které veřejné zájmy jsou klíčové. Osobně se domnívám, že to je zdravá příroda, čistá voda a z těchto entit odvozeno dobré lidské zdraví. Ne ekonomika provozu zemědělství, ne škody na úrodě – to jsou dílčí až soukromé zájmy, navíc často způsobené zemědělci samotnými. Průmyslové zemědělství totiž vytváří sucho a dokonce ho cíleně tvoří a hraboši sucho milují.
Kafkovský ústav rezortu zemědělství bych si dovolil upozornit na to, že čisté vody a dobré zdraví populace požíváním jedů ze zemědělské chemie nedosáhneme. Ústav by se měl zaměřit na řešení problémů, ne vršení chyb anebo se raději zrušit.
Tato kauza je pouze vrcholem pověstného ledovce zvaného průmyslové (chemické) zemědělství v ČR a jejího lobby, které nebere ohledy ani na občany, ani na přírodu.
Plošné použití jedů je pak také brutálním útokem na zdraví lidí a je nutné souhlasit a chválit MŽP ČR za to, že tento jedovatý krok označilo za návrat o desítky let do dob totality.
Možná by bylo vhodné, aby zemědělcům došlo, že nejsou v krajině sami a jejich činy mají často neblahé následky, aby všichni, kdo zaznamenají škody na živočiších způsobené fosfidem, požadovali na MZe úhradu.
Autor je ekolog, hydrolog a ochránce přírody.
