Jsou provozovateli prezentováni jako alternativa ke klasickému bikesharingu, nicméně parametry dopravního prostředku, na rozdíl od kola, nesplňují. Navíc i jejich konstrukce s malinkatými kolečky se na pražskou historickou dlažbu, tedy proslulé kočičí hlavy, Příliš nehodí. Jejich nástupní hnízdečka jsou přitom primárně v centru Prahy.
My v Praze 10 se s koloběžkami setkáváme v podstatě pouze v jediném případě. Když ty odhozené někde překážejí. Na chodníku, v parku nebo na dětském hřišti. Blokují provoz. A chápu i ty naštvané podnikatele a živnostníky, kterým dlouhé hodiny vysvětlujeme, že si na chodník nemůžou jen tak umístit reklamní áčko s textem „Zmrzlina zde“ nebo „Kvalitní párky“ a druhý den se jim před podnikem válí dlouhé hodiny pět koloběžek. Přitom se sdílenými bicykly se nic podobného neděje. Proti koloběžkářům jsou cyklisté rozhodně ti ukáznění.
Takže, milí spoluobčané, až budete chtít k nám na „desítku“ přijet a přitom se u toho trochu hýbat, zkuste to radši na kole. A když už nutně chcete jet na kolobrndě, přemýšlejte, kam ji odložíte. Protože tahle královna Koloběžka, na rozdíl od Werichovy pohádky, je spíš jenom neoblečená a neučesaná.