Každý ví, oč jde. A kdo občas putuje Českem, řadu těch zdevastovaných památek – od center historických měst po jednotlivé hrady, kláštery, staré domy, kostely či statky – vídá na vlastní oči.
Každý tuší, že i tu může přijít ke slovu demagogie. Že vytýkáme-li radnici nepéči o památky nebo nějakou hrůzu v územním plánu, může jít o dílo bývalých administrativ. Nebo o objekt zprivatizovaný, jehož majitel není dohledatelný. Hlava státu místní politiky vyzývá: „Paragraf památkového zákona vám umožňuje pokutovat majitele objektů, kteří se nestarají o svůj majetek.“
Ale i když je majitel nezastižitelný, je třeba přiznat, že prezident vyzývá k vymahatelnosti práva. Což by i kritici jeho ohýbání ústavy měli uznat jako plus. Samozřejmě, Miloš Zeman by nebyl Milošem Zemanem, kdyby zvažoval všechny detaily a formality složitého problému. Ale staví se za dobrou věc podobně jako squateři, které sám neuznává. Před dvěma lety jsme napsali: „Přes všechny nadávky squateři upozorňují na problém stojící mimo aktuální zájem. Na to, že ta či ona stavba je v havarijním stavu.“
A přiznejme, že prezident dělá de facto totéž. Přijedete-li do historického centra Jáchymova, žasnete, jak je zdevastované – včetně domů s renesančními jádry. V době, kdy Jáchymov slaví 500 let těžby stříbra a ražby tolarů (pro Američany dolarů). Proč? Prý kvůli rychlokvašenému prodeji domů v 90. letech, říkají tamní úředníci. Ale čím to, že sedm kilometrů vzdálený Ostrov, sídlo Šliků, kteří jáchymovské tolary razili, má historické jádro pěkně opravené? Je dobře, upozorňuje-li na tyto věci prezident.
