Lidovky.cz

Starostové píší

Postavme se k brouku čelem

Tam, kde je méně napadených stromů a terén těžko přístupný budou v Boršově těžit motorovou pilou, jinde použijí těžební stroj harvestor (na snímku). foto: ARCHIV MAFRAMAFRA

BORŠOV NAD VLTAVOU (JIHOČESKÝ KRAJ) - Někdy před dvaceti lety se začalo hovořit o problémovém šíření kůrovce na Šumavě v souvislosti s bezzásahovými zónami.
  1:00

Zelení, hořící aktivisté z celých Čech, se sjížděli na Šumavu, odhodlaní za svoji pravdu bránit umírající les i vlastním tělem. A ubránili. Nyní nám umírají lesy v celé republice, zelení aktivisté mlčí a jaksi se přijala teorie tlusté červené čáry: nechme historii historií, neukazujme na falešné proroky. Ale to nelze! Jinak se z toho začarovaného kruhu nemůžeme vyhrabat, než postavit se k problému čelem.

Většina jehličnatých lesů v Čechách byla uměle založena a vysázena v průběhu 18. století, kdy šlechta potřebovala dřevo pro nové sklárny, stavební dříví pro města, jejich noví obyvatelé se potřebovali zahřát. Nejrychleji rostou smrkové plantáže, kde se může kácet po osmdesáti letech, a tak šlechta vysazovala jehličnaté lesy.

Nikdo ze zúčastněných aktérů nedokázal tuto jednoduchou historii prezentovat veřejnosti, mnohem jednodušší bylo naservírovat drama s hodnými herci aktivisty za asistence policie a zlých dřevařů. Kvůli tomuto proaktivistickému postoji jsme si broučka rozvezli po celé republice zrovna v čase nastávající klimatické periody, zjistili jsme, že ten brouček, „lesní zdravotník“ uletí více než avizovaných šedesát metrů. Nyní tady máme problém a ten musíme řešit.

Naše obec v údolí Vltavy vlastní 20 hektarů lesa. V srpnu jsem s odborným lesním hospodářem prošel všechny naše lesy a rozhodli jsme se všechny postižené stromy okamžitě zlikvidovat i za cenu prodělku. Ostatně staří protřelí obchodníci říkali: „I prodělek je kšeft!“ Tam, kde je méně napadených stromů a terén těžko přístupný provedeme těžbu motorovou pilou, jinak budeme preferovat strojní těžbu za pomoci harvestoru. Drobní soukromí majitelé, u jejichž lesa se bude těžká technika pohybovat, se na nás mohou obrátit, abychom se dohodli na společném zásahu. Prodej kůrovcového byť kvalitního dřeva na pilu je problematický, dřevo palivové nebo na vlákninu je jistý prodělek, ale i to je kšeft.

Kraj se nebál zapojit „komunální armádu“

Vytěžené holiny je třeba rychle zalesňovat, abychom předešli dalšímu vysychání v době klimatického výkyvu a dokázali lépe zadržet vodu v krajině. Právě v tuto dobu nám nabízí pomoc (obcím a drobným soukromým vlastníkům) Jihočeský kraj, který se dohodl s Krajským sborem dobrovolných hasičů na pomoci s urychlením výsadby nových lesů, k čemuž se prostřednictvím obce drobní vlastníci mohou přihlásit do poloviny října. Našim občanům vlastníkům lesů jsme již tuto nabídku představili. Jsem vděčný, že kraj se nebál do této svízelné situace zapojit naši komunální armádu – sbor dobrovolných hasičů (v celých Čechách je hasičů více než tři sta tisíc).

Naše lesy nepotřebují neutichající slovní přestřelky, ale rozhodnou sílu, která bude vycházet z místa, kde se problém nachází. Ke kůrovcové kalamitě se musíme postavit čelem, řešit ji zdravým rozumem, nikoliv lidmi odstřiženými od reality, kteří znají sekeru a upocené montérky jen z fotografií na sociálních sítí.

JAN ZEMAN, starosta Boršova nad Vltavou, PRO Boršov

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.