Poslední slovo Jiřího Hanáka: Na koho prší
Premium
PRAHA -
Pražští radní jsou vůči Číně nekompetentní. Řekl Lubomír Zaorálek. Reagoval tak na rozhodnutí magistrátu odstranit ze smlouvy o kulturní spolupráci mezi Prahou a Pekingem větu, kterou Praha uznává jednotnou Čínu včetně okupovaného Tibetu a dosud svobodného Tchaj-wanu.
Úmyslem odstranit tuto větu, kterou do smlouvy před lety vpašovala primátorka Krnáčová (ANO) na nátlak Hradu a Číny, spáchal zřejmě magistrát hrdelní zločin urážky žlutého majestátu a Čína zařičela touhou po trestu. Jak si představuje Čína zacházení s těmi, kdo mají svůj názor? Pomiňme his master voice prezidenta Zemana a citujme samého císaře Siho: Každého, kdo nás chce rozdělit, rozdrtíme, kosti semeleme a prach vyfoukneme do povětří! Nemyslel tím arciť Prahu, ta je příliš vzdálená a bezvýznamná, vypovídající je to ale dost.
Proč neprodávat vlastní suverenitu a důstojnost za miliardy.
Důkaz, že Čína suverenitu přinznává jen sama sobě.Chápu, že pro pana Zaorálka musí být snaha magistrátu odstranit onu větu nekompetentnost sama. Muž, který před několika málo lety zorganizoval tak obludně ponižující čelobití České republiky pod nohama císaře Siho jen proto, že si český ministr v Praze dovolil setkat se s tibetským dalajlamou, nemůže uvažovat jinak.
Jenže co to máme za ministra či ministry, kteří nechápou zásadní důležitost důstojnosti, hrdosti a svébytnosti v politice? U nás na Slovácku máme přísloví „na pochcaného aj prší“. Pokud se to někomu zdá příliš brutální, uvedu příklad salonní: za druhé světové války hostil v Londýně Winston Churchill šéfa francouzského odboje generála de Gaulla. Generál měl zpočátku doslova holý zadek, byl zcela závislý na donoru Churchillovi. A ten mu jednou vyčítal, že je neústupčivý, hašteřící se o každé slovo, odmítající kompromisy. I odvětil mu de Gaulle: Jsem příliš slabý, než abych si mohl dovolit ustupovat!
Nemyslím si, že jsme tak slabí, abychom museli hrát oblíbenou českou hru na vychytralost. Magistrát zajisté mohl počkat, až smlouva doběhne. Shledal-li však, že ona věta ve smlouvě o kulturní spolupráci nemá co dělat, bylo jeho suverénním právem spustit jednání o jejím odstranění ze smlouvy. Že Čína ji nakonec vypověděla sama, je toliko důkaz toho, že suverenitu přiznává jen sama sobě a už nikomu na světě. Kdo by se odvážil, toho rozemele na prach, recte císař Si.
Doufám tedy, že na nás už pršet nebude, jak se to stalo při návštěvě čínského císaře u prezidenta Zemana před pár lety. Kdy česká policie brala v ochranu čínské agenty strhávající českým demonstrantům protestní transparenty a kdy v servilní přičinlivosti strhávala tibetské vlajky, nalepené v oknech.
Vůči Číně jsme malí a slabí, to fakt. Avšak právě proto prodávat vlastní suverenitu a důstojnost za miliardy slíbených, a navíc nikdy nerealizovaných investic nelze. Hrad si myslí, že ano. Jáne, neboť na prodej by být nikdy neměly.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
