ODS jasně říká, že podporuje jadernou energetiku, a u obnovitelných zdrojů hodlá „upřesňovat řešení“. Strana chce bojovat konkrétně proti „módním výstřelkům (...) zákazu létání přes náhlé nápady rušení částí průmyslu a pokusy o rozklad kapitalismu až po návrhy zákazu konzumace masa“. Potíž je v tom, že tyhle módní výstřelky nikdo vážně nenavrhuje a ani jejich brzké zavedení nehrozí. Co v zelené kartě absentuje, je jasné stanovisko, například vůči unijním závazkům snižovat emise CO2. Bude jej ODS prosazovat, nebo odmítat? Nevíme.
ODS jde cestou Davida Camerona. Chce se orientovat na ekologii, má jí pomoci do vlády |
K péči o vzduch, vodu a půdu ale patří i zdánlivě nesouvisející problémy, například stavební zákon, kde ODS prosazuje takové zrychlení stavebního řízení, aby se nemohly vyjádřit občanské iniciativy, které jenom „zdržují“ právě ve jménu čistšího prostředí. Též by si ODS měla vzpomenout na svou svatou válku za nedotknutelnost obydlí travičů, kteří pálí ve svých kotlích kdeco a ničí zdraví sousedům. Jak páni reprezentanti moderní konzervativní politiky vysvětlí astmatikovi, že jim na něm záleží, když „principiálně“ hájí znečišťovače? Podobných rozporů vykazuje politika ODS více.
Existuje tu též jeden obecnější střet zájmů, občanští demokraté byli vždy probyznysovou stranou, proto by bylo skvělé vědět, kde konkrétně končí jejich podpora byznysu a začíná ochrana životního prostředí. A existuje vůbec? Jako kosmetická se pak jeví výhrada, že titíž lidé, kteří měli pro ekologii jen výsměch, se za ni nyní schovávají.
