Nejen že staronový předseda Ivan Bartoš v každé druhé větě nezmiňuje Andreje Babiše, ale především si všímá toho, že v republice žijí lidé, kteří mají reálné problémy. To Pirátům dává značné šance. Piráti rozhodně ani sobě ani voličům nenamlouvají, že v okamžiku, kdy porazí ANO, se nad republikou sklene duha a my budeme žít v utopii.
První místopředsedkyní Pirátů bude i nadále poslankyně Richterová, řadovými Pikal, Holomčík a Kučera |
Některé jejich projevy a řeči jsou sice specifické, což je odlišuje od mainstreamových stran, ale zase si dávají pozor, aby nevypadali jako vágusové nebo nejrůznější „alternativci“ (všimněte si, že vrcholní stranící se objevují nejčastěji v obleku), u kterých si choulostivější volič nemůže být jistý, zda nedorazili ze smetiště či ze squatu. Například návrh (který na sněmu též zazněl) na legalizaci marihuany je momentálně vším, jen ne vykročením proti proudu. Zvláště když tuzemská populace holduje vášnivě drogám, které nazývá rekreační. Takže to rozhodně není projev nějakého rebelství. Na druhé straně myšlenka státu coby drogového dealera konzervativnějšího voliče jistě odpudí, na ty ale strana necílí. Piráty volí zejména mladší voliči, kteří mají plné zuby zavedených stran i jejich stále stejných řečí.
Ne že by Piráti vymysleli něco nového. Například stížnosti na zdanění práce, tedy zejména zaměstnanců, slyšíme desetiletí. Že s tím něco udělají, slibovali už všichni. Tak proč nám to nesmějí slíbit Piráti? Je přece známo, že každý politik vystřízliví ve chvíli, kdy má sestavit rozpočet a zaměstnanec je pro něj spolehlivou dojnou krávou dávající mu možnost rozhazovat peníze.
Prohru vnímám jako výhru, říká neúspěšný kandidát na předsedu Pirátů Pikal |
Piráti dávají docela důsledně najevo, že jsou jiní a že se nenechají vměstnat do škatulky tradiční politické strany. Proto je jim volič ochoten leccos věřit, třeba sliby, které jejich předchůdci nesplnili. Zároveň nejsou doktrináři a projevují schopnost se učit, například od nich již neslýcháme, že stát by měl užívat jen software zdarma a tím by ušetřil. I „odborníkům“ z pirátské strany už došlo, že tohle je hloupost. A že strana nemá odborníky? Nemá, hnutí ANO je nemá též. Piráti slibují vyhlásit na pozice ministrů jakási výběrová řízení, v nichž budou zkoumat odbornou kompetenci dotyčného a též vztah k pirátským hodnotám. Co jsou pirátské hodnoty, nemá veřejnost tušení, ale to přeci nevadí. Nebo ano? Taková politika má mnoho různých úskalí, ale Piráti mají obrovskou výhodu – ostatní opoziční strany jsou mentálně impotentní a veškerou svou energii věnují nepřetržitému proklínání Andreje Babiše.
Rizikem může být zvolení senátora Lukáše Wagenknechta stratégem pro krajské a senátní volby. Pan Wagenknecht patří mezi nejhlasitější protibabišovce, což narušuje představu strany, která se nechce podobat uniformním konkurentům. Na druhé straně Piráti v uplynulých letech předvedli, že jsou vyznavači kabinetní politiky, která se ubírá svými cestami. Vnitrostranická hádka o nevybíravé způsoby Jakuba Michálka je toho důkazem. Pokud posádka něco vysloveně nezkazí, může být výsledek překvapující.
