Být bývalým prezidentem nebo premiérem je nebezpečné. Když se rozhlédnete po světě, najdete nemálo stíhaných, souzených, několik odsouzených (aktuálně jednoho dokonce k smrti) a dlouhou řadu podezřelých.
Docela by mě zajímalo, jestli se o tyhle posty ucházejí ve větší míře delikventi, nebo jestli se původně nevinný kandidát stává delikventem až při výkonu funkce. Neříkám zločincem, protože zločince si spojuju jenom s kalnými vodami totalitních režimů a já mám na mysli demokratický standard, jehož vody ovšem taky nebývají pořád jenom čiré. Každou chvíli se na hladině objeví něco, co z počátku vypadá jenom jako bublina nebo bubliny, ale časem se ukáže, že je to spíš škraloup. Prezidentův škraloup, premiérův škraloup. Škraloupy mají nepřekvapivě též ministři, starostové a další potentáti.
Poslední slovo Radky Kvačkové: Mladé ženy |
Úřadovat se škraloupem je určitě těžké, a není vyloučeno, že by do toho nikdo nešel, kdyby věděl, co bude. Jenže on většinou předem neví. Netuší, že by mohl mít škraloup nebo že by se mu mohl udělat, což je svým způsobem dobře, jelikož někdo tu politiku dělat musí.
Občas si říkám, že už se třeba o ty funkce nikdo ani nepřihlásí, a přemýšlím, jestli by se pak nemuselo přistoupit k losování mezi občany jako v Americe, když se sestavuje soudní porota. Dostanete úřední dopis, že máte být k dispozici od–do, a je vaší občanskou povinností nastoupit. Pokud už máte něco jiného, můžete se s erárem nanejvýš domluvit na jiném termínu.
Ono soudit a vládnout je co do zodpovědnosti vlastně trochu podobné. Sama bych se něčemu takovému rozhodně ráda vyhnula. Naštěstí se zdá, že povolávat někoho do vysokých postů politiky nebude hned tak třeba, protože někteří z nás se cítí povolaní sami od sebe. A možná na tom něco je. Já už dávno vypozorovala, že jsme všichni na něco naprogramovaní tak, aby byly pokryty všechny potřeby dané komunity, a kolikrát s tím dokonce nemůžeme vůbec nic dělat.
Poslední slovo Radky Kvačkové: Cizí příběhy |
Určitou komplikací je, že na některé pozice bývá kandidátů víc, a jak má komunita, když přijdou volby, poznat, který z nich je naprogramovaný nejlíp? Aby se nesekla. On (nebo ona) totiž většinou nemívá zvenku žádné zvláštní znamení. Tedy s výjimkou Zuzany Čaputové, která má svatozář. Možná je to tím, že je žena, a na ženské bývalo vždycky větší spolehnutí než na chlapy. Ačkoliv, teď si vzpomínám, že nedávno odsoudili bývalou jihokorejskou prezidentku. A pak je tu ta Helena Válková...
