Lidovky.cz

Názory

Poslední slovo Radky Kvačkové: Postmoderní milování


Radka Kvačková | foto: Lidovky.cz

Premium
Televizní seriály nemusím, ledaže jsou podle skutečnosti nebo poučné. Jeden, co zrovna běží, poučný je, a to ještě víc, než jsem čekala. Odehrává se v prostředí urgentního příjmu jakési nemocnice a odborný poradce je tam znát. Už třeba vím, jak správně poskytovat první pomoc, jak vést řez při revizi břicha a proč si dávat pozor na bylinné čaje.

Představuju si, že scenáristi vždycky vezmou pár diagnóz a operací a obalí je více či méně uvěřitelnými příběhy, přičemž ten páteřní a propojovací se přirozeně odehrává mezi lékaři a sestrami.

Nesleduji každý díl, tedy nesledovala jsem, nedávno mě tam ale zaujal jeden milenecký trojúhelník.

Ne že by milenecké nebo manželské trojúhelníky byly něco originálního, příběhy na nich stojí víc než často, ale tady jde o trojúhelník, jaký jsem dosud neznala: postmoderní. On sympatický mladý lékař, ona moc hezká, milá, a navíc nadaná lékařka, dohromady ukázková láska z operačního sálu.

Jiné než obvykle to začíná být v okamžiku, když partnerka prohlásí, že o víkendu nemůže. Řeknete si – no a co? Jenže ona nemůže, protože přijede Pavel. Kdo že je Pavel? ptá se zamilovaný doktor se zjevnou jistotou, že půjde o bratrance, načež se mu dostane věcného vysvětlení: S Pavlem chodím.

Další otázka je nabíledni: A se mnou ne? S tebou přece taky – ujistí milého jeho vyvolená s nejněžnějším úsměvem, jaký si dovedete představit.

Nebudu to protahovat. Pavel je rovněž velký sympaťák, svou přítelkyni miluje zřejmě stejně vřele jako doktůrek, oproti němu má však jednu zvláštnost: když mu jeho láska prozradí, že se zamilovala ještě do někoho jiného, moc jí to přeje, aniž ovšem vyklidí pole. Konečně, mohou být šťastni všichni tři, ne? I ona míní, že není nic špatného na tom, když někdo miluje dva, spravedlivě je střídá a hlavně žádného z nich neobelhává…

Myslela jsem, že se vzduch pročistí už během toho jednoho dílu, jenže jsem se mýlila. Trojúhelník se na obrazovce zabydlil. Nový druh lásky potřebuje zřejmě čas, aby přestal působit divně a lidé si zvykli. A taky aby nejnovějšímu členovi té seriálové trojice, co pořád ještě myslí trochu postaru, a pokud zrovna neoperuje žlučník, žárlí a trpí, konečně došlo, jaký je bláhovec a maloměšťák.

Mně to docházet začíná. Žijeme přece v éře sdílení. Můžeme sdílet auto, kolo, koloběžku, bydlení, pomocí akcií třeba podnik, pomocí sociálních sítí duši, proč ne lásku? Jen si nejsem jistá, jak to bude s dětmi, co se z toho sdílení případně narodí.

Rozhodně bych ale ráda věděla, jestli se na seriál dívá naše bývalá sousedka, které manžel kdysi rovněž vysvětloval, že není nic nepatřičného, když má rád ještě jednu. Vzala tenkrát kladivo a pečlivě mu rozmlátila všechna skla u jeho pečlivě vytuněného auta. (Celkem správně totiž tušila, že nejradši má nakonec stejně tu felicii.)

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.