Sněmovna schválila klíčové parametry státní pomoci těm, kdo si buď nemohou vydělat na živobytí, nebo jim výpadek příjmů hrozí pádem do exekuční pasti.
KAMBERSKÝ: Nešetřete, rozdávejte. Co je větší malér? |
Začněme živnostníky: pětadvacet tisíc čistá ruka je klasickou nesmyslnou dávkou: dostane ji jak ten, jemuž příjmy vůbec neklesly, tak ten, jemuž nepokryjí ani splátky úvěrů a nájem. Přesto ji nebudeme kritizovat. Poslanci se snažili proplout mezi skalami jménem Rychlost a Adresnost – a tyto požadavky jsou v přímém protikladu. Rychlost znamená dát rychle a příliš neřešit, kdo pomoc dostane, adresnost znamená pomoci adekvátně jen těm, kdo pomoc potřebují.
Vláda původně chtěla pomoci jen těm živnostníkům, jimž poklesly tržby o deset procent – a setkala se s takovou kritikou, že se raději rozhodla pomoci všem. V principu s ní souhlasíme: psali jsme opakovaně, že je menší zlo, když pomůžeme nějakému podvodníčkovi, než abychom odmítli pomoc někomu, kdo ji nutně potřebuje.
Druhou zásadní změnou je možnost odkladu splátek úvěrů. To je úplně jiný nástroj – má pomoci zejména těm nejchudším, aby nespadli do exekuční pasti. Není tajemstvím, že při sebemenších náznacích potíží přicházejí o práci tzv. agenturní pracovníci, lidé pracující tzv. na dohodu (DPP či DPČ) a lidé pracující na stavbách i jinde doslova načerno.
Všem těmto lidem, v době konjunktury jakž takž přežívajícím, hrozí krize pádem doslova do hladomoru. A nejen jim, ale zejména jejich rodinám. V tomto ohledu je obdivuhodné, že populistická vláda dokázala najít společnou řeč s experty z neziskového sektoru a snaží se minimalizovat dopady očekávané krize.
