Poslední slovo Radky Kvačkové: Nový druh
Premium
Názor
Hledáte někoho? Mladý pár luštil jmenovky na zvoncích našeho domu a vypadal přitom trochu nejistě. „No, my chtěli vědět, jestli tu bydlí lidi, nebo třeba jenom firmy,“ vysvětlil zvědavost ramenatý blonďák a dodal: „My totiž chceme mít tady za zdí svatbu a píšeme si k ní něco jako scénář….“
Bylo zřejmé, že „za zdí“ rozumí se v sousední palácové zahradě. Pro svatbu se rozhodně hodí. Za mého dětství se v ní konávaly pod věkovitým platanem komorní koncerty. Hudba tenkrát prostupovala větvemi mohutného stromu jako opar krásné, nevtíravé vůně, kterou mohli vdechovat nejen ti, kdo jí šli naproti zakoupením vstupenky, ale i ti, kdo otevřeli okna.
Ovšem jenom v případě, že bydleli těsně vedle. To proto, že ještě neúřadovali takzvaní bedňáci neboli technici, co dnes nastupují skoro všude ještě před hudebníky, aby pomocí mikrofonů, kabelů a výkonných reproduktorů instalovali elektrické zařízení umožňující přeměnu každého jednotlivého tónu v cosi podobného detonaci.
Ne, nemají na to zbrojní průkaz. Tvrdí, že ho nepotřebují, i když já myslím, že se mýlí, protože evidentně pracují se zbraní hromadného ničení, i když jde jen o ničení ušních bubínků a nervů. Svatby považují za svou příležitost. Sílu zvuku začnou zkoušet zpravidla kolem poledního, po třetí odpoledne to rozbalí a zapomeňte, pokud se nacházíte v okolí, že byste si s někým třeba jen tak popovídali. Nejmíň do deseti neuslyšíte v okolí sto padesáti metrů vlastního slova nejen s otevřenými, ale ani s utěsněnými okny.
A tady se dostávám k té dvojici, která vypadala jako úplně obyčejná, ale ve skutečnosti byla neobyčejná. Ukázalo se totiž, že jde o dvojici, která se zajímá. Ne že by se jiné páry, které se chtějí brát, nezajímaly. Zjišťují si, jak vypadá prostředí, které se jim nabízí pro svatební veselí, kolik má stát nájem, jaká bude výzdoba, vybírají hudbu… Jenže tihle se zajímali, jestli ji mají objednávat, a když, tak jakou, aby, cituji přesně, „nerušili obyvatele v okolních domech“.
Popravdě, s takovou raritou jsme se v naší části Prahy, dlouhodobě dobývané turisty a zvukaři, dosud nepotkali. Napadlo mě, že bychom si ty mladé lidi měli vyfotografovat, protože na podobné nejspíš už podruhé nenarazíme.
Ačkoliv když o tom víc přemýšlím, není úplně vyloučeno, že jde o nový druh. Druh bytostí, které se zatím vyskytují vzácně, ale v budoucnu se, kdo ví, třeba rozšíří. Možná začnou dokonce konkurovat jiným druhům, ano také technařům.
Můžou je i vytlačit, takže historici by jednou museli vysvětlovat, co byla technopárty a v čem se lišila od nájezdu Tatarů. Nejzajímavější je, dodali by patrně někteří z nich, že se instituce disponující výkonným obranným aparátem nepokusily obyvatelstvo okolních obcí, a zvěř v okolní přírodě, účinně ochránit. (Ale máte pravdu, to už domýšlím trochu příliš…)
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
