Lidovky.cz

KAMBERSKÝ: Babiš se musí blaženě usmívat, vstup lídra Chvilek do politiky ho jen posílí

Názory

  7:00
Existuje úsloví, popisující člověka zničeného nešťastnými skutky svých vlastních spojenců: „Člověk nemusí mít nepřátele, když má takovéto přátele.“ Pro působení současného premiéra v politice by se dalo parafrázovat zhruba takto: „Babiš nepotřebuje přátele, když má tak marné protivníky.“

Mikuláš Minář. foto:  Michal Šula, MAFRA

Zakladatelé spolku Milion chvilek pro demokracii se po třech letech ocitli na křižovatce, z níž jedna z nejlogičtějších a nejčestnějších cest vede k založení vlastního politického projektu. Nejpřesnější komentář k takovému plánu napsal bývalý předseda STAN Petr Gazdík: „Vyzýval, aby strany netříštily síly. Teď s poslancem KDU-ČSL zakládá další pražskou stranu, co roztříští síly. Andrej Babiš dnes bude slavit.“

Loni v létě a na podzim zažíval spolek, který vede Mikuláš Minář, hvězdné hodiny. Svolával mnohasettisícové demonstrace, vzbouzel ve svých stoupencích pocit, že se účastní čehosi velkého, vstupoval do zpravodajství světových agentur, a v jednu chvíli se dokonce opoziční předáci předháněli v uctivých poklonách.

Velmi rychle se však ukázalo, že hvězda se pomalu, ale jistě mění ve vyhasínající kometu: spolek začal rozdávat ultimáta premiérovi i úkolovat opoziční strany. A když se ani vláda, ani opozice nenechaly řídit instrukcemi dvou nadšených spasitelů, nastalo dlouhé a rozpačité ticho. Dýku do zad pak celému hnutí přinesla epidemie koronaviru, která fakticky anihilovala jeho nejsilnější zbraň: demonstrace. Bylo jasné, že takhle to dál nejde.

Milion chvilek je občanská iniciativa a kandidovat nebude, řekl to nový předseda Roll

A otec zakladatel Mikuláš Minář si tak vybral logickou a velmi ambiciózní cestu: vstoupit do politiky a celou ji proměnit.

Ambice má vpravdě nemalé. „Rozhodně nechceme bojovat o nějakých drobných pět procent. Není cílem, aby vznikla nějaká pidistrana, která jinou pidistranu vytlačí,“ říká v rozhovoru pro server IHNed. A ještě dále dodává: „Ambice je změnit dynamiku a udělat všechno pro to, aby další vláda byla stabilní a demokratická. Zatím se tady státní správa rozkládá.“ Minář se dále v rozhovoru zcela upřímně děsí toho, že by některá z politických stran někdy v budoucnu s Babišovým ANO spolupracovala. A je pevně rozhodnut tomu ze všech sil zabránit.

‚Špatný nápad, který prospěje jen Babišovi.‘ Minářova strana podle politologů roztříští opozici

Jestli jeho slovům rozumíme dobře, je současná vláda nestabilní a nedemokratická a on chce pomocí „nové dynamiky“ a „stovek osobností“ vytvořit úplně novu politickou většinu. A dosáhnout toho chce nikoli „tříštěním hlasů“, ale tím, že osloví „nevoliče, prvovoliče i Babišovy voliče“. Nebudeme ctěné čtenářstvo unavovat úvahou, jak asi už asi sedmnáctý pokus spasit politiku skrze zcela novou stranu skončí – zkušeností máme všichni dost a dost. Ten příběh je však metaforou mnohem hlubší frustrace tuzemských liberálů – a definoval ji nechtěně pan starosta Gazdík svými slovy, Andrej Babiš bude slavit.

Oslava sice nebude tak veliká, jako když jej Bohuslav Sobotka před čtyřmi lety ve zcela sebevražedné atace vyhodil z vlády, ale i tak se pan Babiš musí blaženě usmívat. Už sedm let mu stačí k politické dominanci vlastně jediné: nedělat skoro nic a jen těžit ze zcela školáckých a zároveň fatálních chyb svých oponentů. 

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.