Tomáš Baldýnský | foto: Lidovky.cz
Poslední slovo Tomáše Baldýnského: Konec umča |
Je to peklo, z nákupů se vracím ochraptělý a s hlavou jako štoudev – a to jenom nakupuju. Nedovedu si představit, jaké to musí být v kůži prodavačky. A začalo být zase těžké poznat, co si o vás lidi myslí.
V neděli jsem se na někoho v obchoďáku usmál, byl to nějaký děda s vnučkou, vedli se za ruku a vedli debatu o přírodě, vysvětloval jí, proč stromy odhazujou plody, a ona říkala, jak je ráda, že ji maminka neodhodila a ani on že ji neodhodil, takže se usměju, aby věděl, že jsou lidi na světě, kteří jsou taky rádi, že se děti neodhazujou.
Ale co on viděl? Potetovaného chlapa s taškou a černou rouškou, jak se na něj dívá. Podíval se na mě taky, ale byl to úsměv? Nebo to byl ostražitý pohled člověka, který neví, jestli se nebude muset začít bránit? Nevím.
Roušky odstraňují z našeho okolí tváře a svět tím vypadá chladnější, nebezpečnější. Já mám úterý večer, takže nevím, s čím ve středu přijde vláda, ale jestli je budeme muset mít na sobě zas pořád, i na čerstvém vzduchu, pokud se zas budeme smět sdružovat jen s omezeným počtem nejbližších, pokud nás opět vyzvou k tomu, abychom si ve jménu budoucnosti utáhli roušky (stejně jako jsme si před lety utahovali opasky), budou nám „v našem vlastním zájmu“ brát ze života něco důležitého – radost, pocit sounáležitosti, komunitu. Jenže na rozdíl od opasků, které jsme si utahovali s vidinou budoucí prosperity, teď slibují jen, že to bude, jak to bylo.
Nevím, jak pro vás, pro mě však tohle není nejlepší motivace. Ale nebyl bych to já, abych neměl řešení. Milá vládo a krizový štábe, až to všechno skončí a reprodukční číslo bude nula, měli byste nám slíbit mejdan. Mejdan století, který zaplatíte vy – z našich daní. Chlast, rekreační drogy, nejlepší muzika, všechno zdarma.
Předem zaručená amnestie pro přečiny výtržnictví a rušení nočního klidu, trasování pohybu kamarádů mezi hospodami, abychom je nemuseli pracně hledat, a neustálé hlídání intoxikačního čísla, aby nespadlo pod 1,2 promile. Jo, a přivezete Beyoncé! Abychom si všichni po tom všem mohli dát v baru pořádného cloumáka. A být si jistí, že nedostaneme loupák.
